19 C 376/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 22. 9. 2021 a doplněnou podáním ustanovené zástupkyně ze dne [datum] domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost uvést účet žalobce vedený u [anonymizována dvě slova] do stavu jaký byl ke dni [datum]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci byl dne [datum] doručen exekuční příkaz žalovaného, č. j. [číslo jednací], ze dne 26. 8. 2021 k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu. Povinným podle tohoto exekučního příkazu je žalobce a oprávněným Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti ČR. Peněžním ústavem, jemuž byla uložena povinnost, je [právnická osoba] Žalobce zaslal žalovanému výzvu, kterou požadoval uvolnění předmětného účtu a navrhl zastavení exekuce v plném rozsahu. Namítal, že mu nebylo umožněno disponovat s peněžními prostředky na předmětném účtu do výše trojnásobku životního minima a byla mu znemožněna podnikatelská činnost. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Učinil nesporným, že dne 26. 8. 2021 byl vydán exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], tento však je neúčinný, neboť [právnická osoba] soudnímu exekutorovi dopisem ze dne 27. 9. 2021 sdělila, že blokovaný účet byl dne 24. 9. 2021 zrušen a ke dni blokace se na účtu nacházelo 0 Kč. Pokud povinný na tomto účtu žádné finanční prostředky neměl, nemohla mu ani banka ani soudní exekutor tyto prostředky poskytnout. Dále soudní exekutor upozornil na skutečnost, že již podruhé je navržené zastavení exekuce v plném rozsahu řešeno exekučním soudem, ve věci zatím nebylo pravomocně rozhodnuto. 3. Z exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem [celé jméno žalovaného], [exekutorský úřad] 1, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že tímto exekučním příkazem vydaným dne [datum] bylo rozhodnuto o přikázání pohledávky povinného [celé jméno žalobce] z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] k vymožení pohledávky oprávněné České republiky Ministerstva spravedlnosti ČR a nákladů exekuce. V poučení tohoto exekučního příkazu exekutor uvedl, že peněžní ústav vyplatí povinnému, který je fyzickou osobou, na jeho žádost peněžní prostředky do výše trojnásobku životního minima jednotlivce; ke dni vydání exekučního příkazu činí trojnásobek životního minima jednotlivce 11 580 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobce jako povinný adresoval Exekutorskému úřadu Praha 1 výzvu k uvolnění předmětného účtu. Dopisem ze dne [datum] sdělila [právnická osoba] soudnímu exekutorovi, že účet [číslo] [bankovní účet] byl dne [datum] zrušen a exekuci banka nebude dále sledovat. Z interního výpisu žalovaného bylo zjištěno, že ke dni vydání exekučního příkazu se na předmětném účtu žádné finanční prostředky nenacházely a účet byl blokován exekučním příkazem jiného soudu (exekuční příkaz, dopis žalobce, přípis [anonymizována dvě slova], výpis žalovaného o stavu účtu). 4. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zák. č.120/2021 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle. Při výkonu exekuční činnosti je vázán jen Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízením. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 5 Aps 6/2011 vyslovil názor, že:„ soudní exekutor je soukromá osoba vykonávající z pověření soudu veřejnou moc v oboru justice; podle § 28 zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti se úkony exekutora považují za úkony soudu. Uvedené ustanovení tudíž zakládá veřejnoprávní povahu postavení soudního exekutora a jeho oprávnění rozhodovat o právech a povinnostech soukromých subjektů“. 5. Z výše uvedeného vyplývá, že činnost soudního exekutora, kterou vykonává z pověření soudu veřejnou moc, nelze omezit rozhodnutím vydaným v rámci nalézacího řízení, může být korigována pouze rozhodnutím soudu vydaným v rámci konkrétního exekučního řízení. Soud nemůže v rámci nalézacího řízení vydat takové rozhodnutí, kterým by soudnímu exekutorovi uložil povinnost zdržet se provádění exekuce. Tím by exekutora omezoval v činnosti, kterou je povinen dle pověření a dle zákona konat. 6. Provedeným dokazováním a dle shodných tvrzení účastníků bylo v řízení prokázáno, že žalovaný exekuční příkaz vydal v exekučním řízení, jehož provedením byl pověřen příslušným soudem a to zcela v souladu s oprávněními a povinnostmi, které mu ukládá zákon. Z předmětného exekučního příkazu rovněž vyplývá, že žalovaný poučil žalobce i banku o skutečnosti, že žalobce je oprávněn z účtu, který pro něj banka vedla, čerpat finanční prostředky až do výše trojnásobku životního minima. V tomto směru tedy tvrzení žalobce obsažené v žalobě se ukázalo nepravdivým. Skutečnost, že žalobce tak nemohl učinit, neplyne z nesprávného rozhodnutí žalovaného, ale ze skutečnosti, že na uvedeném účtu žádné prostředky nebyly. 7. Dle § 2662 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit do určité dobyv určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet. 8. I v případě, že by se ke dni vydání exekučního příkazu na účtu finanční prostředky nacházely, není a nebyl to žalovaný, kdo mohl s účtem nakládat jinak než formou exekučního příkazu. K uložení povinnosti, jíž se žalobce žalobou domáhal, tak žalovaný není v tomto řízení pasivně legitimován. 9. Nad rámec výše uvedeného soud pouze poznamenává, že podle § 154 odst. 1 o.s.ř. je pro rozhodnutí soudu rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Ke dni vyhlášení rozsudku však již byl účet žalobce u [právnická osoba] bankou zrušen a možnost jakkoli s ním nebo s případnými finančními prostředky na něm nakládat zanikla. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o.s.ř., úspěšnému žalovanému, který nebyl v řízení zastoupena advokátem, přiznal soud náhradu nákladů za hotové výdaje dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 300 Kč za 1 úkon (vyjádření ve věci, účast na ústním jednání) dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. 11. Ustanovené zástupkyni žalobce přiznal soud odměnu dle § 140 odst. 2 o.s.ř. a to za tři úkony právní služby dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 1 500 Kč (převzetí věci, sepis vyjádření, účast na ústním jednání), 3x náhradu hotových výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, celkem 5 400 Kč.