19 C 480/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 1 095 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jí byla postoupena pohledávka společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), která poskytuje přepravní služby ve vnitrostátní drážní přepravě. Žalovaná jako cestující nastoupila dne [datum] do vlaku [anonymizováno] [číslo] směr [obec] – [část obce], čímž v souladu s ust. bodu 5. kapitoly I. SPPO uzavřela s [anonymizováno] přepravní smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byla povinna zaplatit cenu za přepravu ve výši 95 Kč dle platného tarifu. Žalovaná jízdné neuhradila a na výzvu pověřeného zaměstnance [anonymizováno] se neprokázala platným jízdním dokladem. Vznikla jí tak povinnost zaplatit jednak cenu za přepravu 95 Kč a dále přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. 2. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. 3. Soud z„ Oznámení o závadách“ a„ Potvrzení o nedodržení SPPO“ ze dne [datum] zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně na lince [anonymizováno] [číslo] směr [obec] [část obce]. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného 95 Kč a přirážky k jízdnému 1 000 Kč pak vyplývají ze smluvních přepravních podmínek a Tarifu právního předchůdce žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], postoupil pohledávku na nynější žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] (ke každé z jednotlivých jízd) pak vyplývá, že žalovaná byla vyzvána právní zástupkyní žalobkyně k úhradě žalované částky. 4. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 5. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 6. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 7. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatila, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o.z. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek 400 Kč a odměnu za 3 úkony právní služby advokáta. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je plnění nepřesahující částku 50 000 Kč, přiznal soud náhradu za právní zastoupení ve výši dle § 14b odst.1 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT) po 200 Kč za tři úkony právní služby. Dále byla žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů 3x 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT, 21% DPH ve výši 189 Kč, celkem 1.489 Kč. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.