19 C 75/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně podniká v oblasti poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě této smlouvy poskytovala žalovanému televizní vysílání prostřednictvím internetu až do [datum], kdy byla smlouva ukončena. Přestože žalovaný převzal od žalobkyně do pronájmu technické zařízení [anonymizována dvě slova], seriové č. [anonymizováno], toto po ukončení smlouvy nevrátil. Vznikla mu tak povinnost zaplatit smluvní pokutu 5 000 Kč. 2. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. 3. Z listin předložených k důkazu žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] televize, na dobu 24 měsíců. Spolu s poskytováním této služby byl žalovanému pronajat set-top-box specifikovaný ve smlouvě. Součástí smlouvy byly učiněny obchodní podmínky. Podle čl. 4 zvláštních podmínek pro službu kombinované televize byl žalovaný povinen učinit veškerá opatření potřebná k tomu, aby na technickém zařízení nevznikla žádná škoda, a to až do vrácení technického zařízení. Podle čl. 4 v případě ukončení smlouvy je účastník povinen technické zařízení vrátit ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněného zásahu do zapůjčeného [anonymizováno] byl žalovaný podle smlouvy povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč (smlouva, zvláštní podmínky). Po ukončení smlouvy byla žalovanému zaslána výzva k úhradě částky 5 000 Kč a k vrácení technického zařízení ze dne [datum] (výzva, poštovní podací arch). 4. Na základě učiněných zjištění vzal soud za prokázané uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným a poskytnutí technického zařízení ze strany žalobkyně žalovanému na dobu trvání smlouvy. Dále soud vzal za prokázané, že žalovaný se ve smlouvě zavázal v případě, že po ukončení smlouvy zařízení nevrátí, uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně žalovaného k vrácení zařízení vyzvala a vyzvala jej rovněž k zaplacení uvedené částky. Žalovaný naproti tomu v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by smluvní pokutu uhradil, či že by předmětné zařízení vrátil. Soud tedy žalobě vyhověl, když nárok žalobkyně na smluvní pokutu posoudil podle § 2048 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a přiznal rovněž žalobkyni právo na úrok z prodlení dle § 1970 o.z. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč, odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 1, písmene c, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby), která činí částku 600 Kč (3 x 200 Kč), paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z 900 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech (smluvní pokuta) a hodnota sporu nepřesáhla 50.000 Kč.