33 C 36/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou dne (datum) se žalobkyně na žalovaném domáhá splnění povinnosti vydat plynoměr to za účasti pověřeného zástupce žalobkyně. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o dodávce a odběru zemního plynu byl žalovaný odběratelem zemního plynu na adrese: (adresa). Žalovanému bylo na výše uvedené adrese odběrného místa, v místě spotřeby ( (anonymizováno)) č.: (anonymizováno) osazeno měřící zařízení (plynoměr) typu (anonymizováno), výrobního čísla (číslo). Distribuce plynu byla ke dni (datum) ukončena. Žalovaný ke dni podání žaloby nereagoval na výzvy žalobkyně týkající se demontování měřícího zařízení. 2. Žalovaný se prostřednictvím svého právního zástupce k věci vyjádřil až při jednání konaném dne (datum) tak, že žaloba je nedůvodná, neboť dodávka plynu skončila v roce (rok), a přestože od tohoto data byli zaměstnanci žalobkyně u plynoměru alespoň pětkrát, o čemž svědčí nálepky na plynoměru, přesto k demontáži nedošlo. Žalovaný sice dostal dopis, ať se ozve, ale ač se o to pokoušel, nebylo možné se na linku žalobkyně dovolat. 3. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů. 4. Na základě smlouvy o dodávce a odběru zemního plynu (číslo) uzavřené mezi žalobkyní coby distributorem plynu a žalovaným coby zákazníkem, byl žalovaný odběratelem zemního plynu na adrese: (adresa). Žalovanému, který je spoluvlastníkem rodinného domu na uvedené adrese, bylo na výše uvedené adrese odběrného místa, v místě spotřeby ( (anonymizováno)) č.: (anonymizováno) osazeno měřící zařízení (plynoměr) typu (anonymizováno), výrobního čísla (číslo). Distribuce plynu byla ke dni (datum) ukončena (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, informace o pozemku parcelní (číslo) v k.ú. (část obce), (územní celek), nespornými tvrzeními účastníků). 5. Žalovaný byl dopisy ze dne (datum), (datum) a (datum) opakovaně žádán o zpřístupnění měřidla za účelem demontáže z důvodu ukončení smluvního vztahu, přičemž vždy bylo uvedeno konkrétní datum 1 měsíc od výzvy s časovým vymezením v (číslo) hod. naposledy byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne (datum) s uvedením konkrétního telefonního čísla určeného ke sjednání termínu. Ke dni podání žaloby nereagoval na výzvy žalobkyně týkající se demontování měřícího zařízení (prokázáno žádostí o zpřístupnění měřidla ze dne (datum), žádostí o zpřístupnění měřidla ze dne (anonymizováno) (rok) dodejky ze dne (anonymizována tři slova), předžalobní upomínka ze dne (datum) ve dvou provedeních včetně podacího archu ze dne (datum)). 6. Plynoměr typu (anonymizováno), výrobního čísla (číslo) je umístěn na místě, který je žalobkyni přístupný, v roce (rok) i (rok) byl v nepřítomnosti žalobce olepen hlavní uzávěr plynu kontrolními štítky (prokázáno černobílými fotografiemi). 7. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo. Z ostatních listinných důkazů soud nečerpal žádné poznatky významné pro rozhodnutí ve věci. Skutkový stav je tak prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. 8. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 9. Na základě smlouvy o dodávce a odběru zemního plynu (číslo) byl žalovaný odběratelem zemního plynu na adrese: (adresa). Žalovanému bylo na výše uvedené adrese odběrného místa, v místě spotřeby ( (anonymizováno)) č.: (anonymizováno) osazeno měřící zařízení (plynoměr) typu (anonymizováno), výrobního čísla (číslo). Distribuce plynu byla ke dni (datum) ukončena. Žalovaný byl opakovaně žádán o zpřístupnění měřidla za účelem demontáže z důvodu ukončení smluvního vztahu, přičemž v žádosti bylo vždy uvedeno konkrétní datum 1 měsíc od výzvy s časovým vymezením v (číslo) hod. Naposledy byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne (datum) s uvedením konkrétního telefonního čísla určeného ke sjednání termínu. Ke dni podání žaloby nereagoval na výzvy žalobkyně týkající se demontování měřícího zařízení. Plynoměr typu (anonymizováno), výrobního čísla (číslo) je umístěn na místě, který je žalobkyni přístupný, v roce (rok) i (rok) byl v nepřítomnosti žalobce olepen hlavní uzávěr plynu kontrolními štítky 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Nárok žalobkyně vychází z ust. § 71 odst. 6, věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle nějž jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení a ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, podle nějž, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 12. Pokud ze strany žalovaného byla namítána neurčitost žalobního petitu, lze odkázat na četnou rozhodovací praxi soudů vyšších stupňů, které se vypořádaly s otázkou vhodného znění navrhovaného petitu, např. žalobkyní zmiňovaný rozsudek (název soudu) ze dne (datum), sp. zn. (anonymizována dvě slova) (rok), podle nějž zákonu nejpřesněji odpovídá žalobní návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost umožnit žalobkyni (společnosti podnikající v energetice) přístup do prostor, v nichž se nachází plynoměr, a demontáž plynoměru, přičemž nelze vyloučit ani žalobní návrh na uložení povinnosti plynoměr vydat, a to ať už je s dovětkem„ za účasti pověřeného zástupce“ nebo bez tohoto dovětku. V tomto směru tedy nelze žalobnímu petitu nic vytknout. 13. Ze strany žalovaného pak bylo namítáno, že žalobkyně má přístup k předmětnému plynoměru a měla několik příležitostí si jej odebrat. V daném případě se zjevně plynoměr nachází na stejném místě jako hlavní uzávěr plynu, k němuž žalobkyně přístup má (nutnost volného přístupu k uzávěru plynu je dána zákonem o požární ochraně), nicméně je běžnější, že tomu tak není a je nezbytná aktivní součinnost vlastníka nemovitosti, kde se plynoměr nachází. (jméno) žalovaný zjevně neposkytl, když na doručené výzvy nijak nereagoval. Žalobkyně dle názoru soudu postupovala správně, respektujíc (spolu) vlastnické právo žalobce, v této souvislosti žalovaného opakovaně vyzvala s uvedením konkrétního data a časového rozmezí, aniž by žalovaný reagoval. Takové jednání žalovaného považuje soud za obstrukční a jeho námitku, že svým chováním nezavdal příčinu k podání žaloby, za nedůvodnou. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř.. Pro použití § 143 o.s.ř. soud neshledal důvody s ohledem na shora uvedené. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a náleží jí náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši (částka), odměně advokáta ve výši (částka) za úkon právní služby dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4. vyhl. 177/ 1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif) přičemž učinil celkem 4 úkony, paušální náhradě hotových výdajů 4 x (částka) za úkony právní služby: příprava a převzetí věci; předžalobní upomínka, podání žaloby, účast u jednání (§ 13 odst. 3 adv. tarifu), a náhradě za 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a jeho hotových výdajů ve výši (částka) (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši (částka), a to k rukám svého advokáta ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).