33 C 53/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou dne (datum) se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů. V žalobě uvedl, že manželství bylo rozvedeno dne (datum), a to pravomocným rozsudkem (název soudu) sp.zn. (spisová značka). Během společného soužití vznikly společné dluhy, přičemž žalovaná se do dnešní doby nepodílí na jejich úhradě. Žalobce byl nadto nucen vstoupit do insolvence, která mu byla dne (datum) schválena, vedena je pod sp.zn. (spisová značka), kdy insolvenčním správcem byl ustanoven: (právnická osoba), ([příjmení]). Žalobce má za to, že žalovaná by se měla podílet na úhradě dluhů vzniklých za trvání manželství úhradou jedné poloviny, tedy částky (částka), kterou by samostatně začala splácet daným věřitelům a tento dluh by ji byl samostatně připsán, aniž by toto musel žalobce po žalované vymáhat. V žalobě pak vyjmenovává konkrétní dluhy, které by měly být přikázány k úhradě manželce, a to u (právnická osoba) celkový dluh ve výši (částka) (vznik závazku (číslo)), u (právnická osoba) celkový dluh ve výši (částka) (vznik závazku (číslo)), u (příjmení) (příjmení), a.s celkový dluh ve výši (částka) (vznik závazku (číslo)), u (právnická osoba), celkový dluh ve výši (částka) (vznik závazku (číslo)), u (právnická osoba) celkový dluh ve výši (částka) (vznik závazku (číslo)), u (anonymizováno) (právnická osoba) celkový dluh ve výši (částka), u (právnická osoba) celkový dluh ve výši (částka) (vznik závazku (číslo)). Žalobce navrhoval rozdělení společného jmění manželů tak, že do vlastnictví žalované nepřipadne žádný majetek ze společného jmění manželů, jelikož byl tento nabyt po osamostatnění se a nesdílení společné domácnosti, do vlastnictví žalobce nepřipadne žádný majetek ze společného jmění manželů, jelikož byl tento nabyt po osamostatnění se a nesdílení společné domácnosti, dále, aby žalované byla připsána dlužná částka na její jméno o minimálně zákonné poloviční výši z celku, tedy částka (částka) až maximální výši 70 %, tedy (částka), jelikož dlužná částka vznikla během společného soužití lstí a manipulací žalované, kterou dále v žalobě rozvádí. Zároveň žalobce navrhl, aby se soud odchýlil od principu rovnosti podílů, a to z důvodu toho, že vina za rozvrat manželství je na straně žalované, která k tomuto dopomohla lží a bezcharakterním chováním, čímž zapříčinila zadlužení. Žalovaná s žalobou nesouhlasí a uvedla, že dluhy, u nichž žalobce žádá, aby byly předmětem rozdělení společného jmění manželů, nejsou z větší části vůbec jeho součástí. Některé z nich, jako třeba dluh u společnosti (anonymizována tři slova) vznikly ještě před uzavřením manželství. Pokud jde o další uplatňované dluhy, tak ani tyto nejsou součástí SJM, smlouvy podepisoval žalobce bez vědomí žalované a peníze, které žalobce půjčkami získal, nevyužíval nijak na potřeby naší rodiny. Navíc to byla žalovaná, kdo finančně zajišťoval potřeby rodiny. Vyjádřila, že je na místě použít ustanovení § 710 písm. b) občanského zákoníku, neboť dluhy převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Z popisu žalobních tvrzení je zřejmé, žaloba není v tomto okamžiku bezvadná a jejímu věcnému projednání by nezbytně mělo předcházet odstranění vad. S odkazem na níže uvedené, majíc na paměti hospodárnost řízení, soud k výzvě k odstranění vad žaloby nepřistoupil. Z insolvenčního rejstříku soud ověřil, že úpadek žalobce byl zjištěn a bylo povoleno oddlužení s účinností dne (datum), (údaj o čase) hod.. S účinností dne (datum), (anonymizováno) hod pak bylo schváleno oddlužení žalobce plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Podle § 408 odst. 1 věta první zák. č. 182/ 2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ), o účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu, včetně zániku společného jmění dlužníka a jeho manžela. Podle § 409 odst. 2 IZ, jestliže insolvenční soud uložil dlužníku povinnost vydat majetek ke zpeněžení, použije se pro oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty § 408 odst. 1 obdobně. Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, předloží insolvenčnímu soudu zprávu o stavu insolvenčního řízení, pro niž se použije přiměřeně ustanovení o konečné zprávě v konkursu, a poté se postupuje obdobně podle ustanovení o rozvrhu v konkursu. Podle § 270 IZ prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění manželů uzavřené dlužníkem po prohlášení konkursu jsou neplatné. Část společného jmění manželů, kterou dlužník použil se souhlasem manžela k podnikání, spadá při vypořádání společného jmění manželů vždy do majetkové podstaty. Na základě výše uvedeného soud konstatuje, že i u oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je osobou oprávněnou podat žalobu na vypořádání SJM insolvenční správce dlužníka (nikoliv dlužník sám) a proto nezbývá než uzavřít, že na straně žalobce není dána aktivní věcná legitimace k podání žaloby na vypořádání společného jmění manželů, a proto soud žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití argumentu a contrario, když úspěšné žalované v řízení nevznikly žádné náklady, resp. jejich vznik se ze spisu nepodává.