98 C 416/2021-12 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Manžel se společně se svou manželkou návrhem ze dne (datum) domáhali rozvodu svého manželství. Svůj návrh odůvodnili tím, že manželství bylo uzavřeno dne (datum) v (anonymizována dvě slova) v (obec), když již dne (datum) se z jejich vztahu narodil syn - dnes již zletilý. Současně uvedli, že spolu od (datum) nežijí jako manželé a každý žije svůj vlastní život, když přesné určení vzniku rozporů nelze stanovit. 2. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 3. Účastníci uzavřeli manželství (datum) před (anonymizováno) v (obec), když dříve narozený syn (jméno) je již zletilý (tyto skutečnosti má tento soud za prokázané, z oddacího listu vystaveného dne (datum) svazek (číslo), (číslo listu), řádek (anonymizováno) z CEO účastníků č.l. 6, osvědčující narození syna (jméno)). 4. Soudu vyplynulo, že je to řada let, kdy si účastníci přestali natolik rozumět, aby dokázali byť i s občasnými obtížemi řešit otázky společného života - takže dříve než před šesti měsíci dospělo jejich soužití k definitivnímu ukončení a v současné době není již žádná naděje na smíření (tuto skutečnost má soud za prokázanou z vyjádření účastníků na ústním jednání dle § 120 odst. 3 o.s.ř. o době, kdy spolu jako manželé nežijí a o tom, že funkce manželství je neobnovitelná a o příčinách rozvratu, a to po poučení soudem dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř.). Při vědomí toho, že obecně vzato účastnická výpověď nemusí mít žádný kauzální podklad – účastníci na rozdíl od svědků nemusí před soudem mluvit pravdu, a když nejen že ani jeden z účastníků netvrdil a ani soudu z ničeho neplynulo, že by zde existovaly důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by rozvod přípustný nebyl, ale navíc účastníci podali dokonce společný návrh – tak soud považoval výslechy účastníků za věcně nepřínosné, a dle § 1 odst. 3 ZŘS upustil od výslechu účastníků dle § 389 odst. 1 ZŘS, a to zejména když účastníci s takovým postupem soudu výslovně souhlasili resp. na svých výsleších netrvali). 5. Provedení dalších důkazů soud neprovedl, neboť jejich potřeba ze spisu nevyplynula a účastníci je nenavrhli. 6. Dle § 755 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. Dle § 757 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 OZ, platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil a c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 8. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak: 9. Předně soud zkoumal, zda v daném případě je možné postupovat dle § 757 OZ a dospěl k závěru, že v daném případě to možné není, protože účastníci nedokázali komplexně vypořádat své společné jmění manželů. 10. Dále tedy soud postupoval dle § 755 OZ. Z postoje účastníků je zcela zřejmé, že hodnotový základ vztahu prověřily životní okolnosti, a i když účastníci vytvořili rodinu, takto nic nemění na tom, že již víc než šest měsíců nedokáží žít jako manželé. Ze všeobecné životní zkušenosti soudu je mu známo, že rozvraty manželství často spočívají v těžko slovy postihnutelných důvodech, které je navíc problematické objektivizovat v rámci soudního řízení, proto tedy soud jednotlivé a účastníky pojmenované příčiny rozvratu manželství dál již nezkoumal. 11. Během řízení neukázaly žádné mimořádné okolnosti ohledně účastníků, které by svědčily pro zachování manželství. 12. Soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že vzájemné vztahy účastníků jsou natolik narušeny, že jejich manželství je dnes jen formálním svazkem, a tak nelze na jednom ani na druhém manželi spravedlivě požadovat, aby i přesto v manželství setrvali. Soud tedy shledal, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny, a proto manželství rozvedl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 23 z.ř.s., které opřel o to, přínosem rozsudku není něčí prospěch, ale jen definitivní ukončení vzájemného nefunkčního soužití, z tohoto důvodu si účastníci své náklady ponesou samostatně.