14 C 33/2023-39 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou z [datum] po žalované domáhá zaplacení částky 50 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, která dle jeho tvrzení představuje smluvní pokutu. Žalobce konkrétně uvedl, že s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání [číslo] konkrétně budovu [adresa] v areálu [příjmení] nemocnice Fakultní nemocnice [obec] (dále jen„ nájemní smlouva“). Na základě čl. IX odst. 1 písm. l) nájemní smlouvy se žalovaná zavázala uzavřít pojistnou smlouvu, jejím předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu na majetku pronajímatele. Poněvadž však žalovaná uvedenou povinnost nesplnila, žalobce jí za to v souladu s čl. X odst. 3 nájemní smlouvy účtovala smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč, a to fakturou [číslo] z [datum] se splatností [datum]. Žalovaná částku neuhradila, ačkoliv byla k plnění předžalobně vyzvána. 2. Žalovaná žalobní nárok zcela odmítla, neboť svou povinnost přijatou v nájemní smlouvě v plném rozsahu dodržela. Uzavřela totiž pojistnou smlouvu [číslo] s limitem pojistného plnění ve výši 20 000 000 Kč, která zahrnuje též pojištění tzv. obecné odpovědnosti, vč. povinnosti k náhradě újmy vzniklé v souvislosti s vlastnictvím, držbou nebo jiným oprávněným užíváním nemovité věci sloužící k poskytování zdravotních služeb. Žalovaná předložila žalobci potvrzení o pojištění z předmětné smlouvy za rozhodné období. Žalovaná tedy svou smluvní povinnost vůči žalobci splnila a smluvní pokuta jí nebyla vyúčtována po právu. Pro případ, že by soud měl žalobu za důvodnou, navrhla moderaci smluvní pokuty až na částku 0 Kč, neboť na nemovitostech pronajatých žalované nevznikla žádná škoda, v této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. Navrhla tedy žalobu v plném rozsahu zamítnout. 3. Soud věc projednal při ústním jednání dne [datum], při němž provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci samé. Soud zároveň vyšel ze shodných tvrzení účastníků řízení, která vzal za svá skutková zjištění (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), a to že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] nájemní smlouva, smluvní pokuta byla žalobcem vyúčtována žalované fakturou [číslo] z [datum] se splatností [datum] ve výši 50 000 Kč a že nedošlo k žádné pojistné události, která by měla být kryta sporným pojištěním. 4. Mezi účastníky tak přetrval spor pouze o skutečnost, zda pojistná smlouva uzavřená žalovanou svým rozsahem odpovídá povinnosti ujednané v nájemní smlouvě. K této sporné otázce soud vedl dokazování, při němž zjistil následující skutečnosti: 5. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že dle čl. IX. 1, l) je žalovaný (nájemce) povinen uzavřít pojistnou smlouvu,„ jejímž předmětem bude pojištění odpovědnosti za škodu na majetku pronajímatele (žalobce) v přiměřené výši, a to nejpozději ke dni nabytí účinnosti nájemní smlouvy.“ Za porušení této povinnosti pak účastníci v čl. X.3. sjednali smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč. Z penalizační faktury [číslo] z [datum] soud zjistil, že jí byla žalované účtována smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč dle čl. X.3 nájemní smlouvy za„ neprokázání existence pojištění proti škodě na majetku pronajímatele“. Z e-mailové komunikace z období [datum] – [datum] a z období měsíce listopadu 2021 soud zjistil, že v těchto obdobích účastníci komunikovali ohledně obsahu pojistné smlouvy uzavřené žalovanou, přičemž v obou případech žalovaná zaslala žalobci certifikát o pojištění. Žalobce byl však přesvědčen, že pojistná smlouva nekryje škody, které by mohly jakoukoliv činností žalované vzniknout na majetku žalobce. 6. Z pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že ji uzavřela žalovaná jako pojistník a zároveň pojištěný s [právnická osoba] ([IČO]), přičemž jako předmět podnikání a činnosti pojištěného je vymezen oprávněním žalované k poskytování zdravotních služeb. V případě pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něj pojistitel nahradil majetkovou újmu, příp. jinou újmu v rozsahu určeném zákonem, pojistnou smlouvou a příslušnými pojistnými podmínkami, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Pojištění se řídí všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti VPPOD [číslo], doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti podnikatele DPPOP P 1/16 a dále zvláštními pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti při poskytování zdravotních služeb a pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou vadou výrobku (čl. II, 1.). Dle čl. II [číslo] se pojištění vztahuje na právním předpisem stanovenou povinnost pojištěného nahradit poškozenému újmy, vznikla-li povinnost k jejich náhradě„ v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb (…), vlastnictvím, držbou nebo jiným oprávněným užíváním nemovité věci, pokud slouží k výkonu výše uvedené činnosti, vadou výrobku, jež byl uveden na trh (…)“ Rozsah pojištění definovaný jako„ obecná odpovědnost“ je specifikován odkazem na čl. 3 DPPOP. Z všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti VPPOD [číslo] soud zjistil, že tyto v článku upravujícím předmět pojištění (čl. 2) odkazují na povinnosti k náhradě újmy specifikované v příslušných DPP či ZPP a pojistné smlouvě. V doplňkových pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti podnikatele DPPOP P 1/16 je v čl. 2 vymezuje, že„ předmět pojištění odpovědnosti podnikatele je právním předpisem stanovená povinnost pojištěného nahradit poškozenému dále specifikovanou újmu, vnikla-li pojištěnému povinnost k její náhradě v souvislosti s : a) činností pojištěného specifikovanou v pojistné smlouvě; b) vlastnictvím, držbou nebo jiným oprávněným užívání nemovité věci, pokud slouží k výkonu činnosti pojištěného uvedené v pojistné smlouvě; c) vadou výrobku (…)“ Dle čl. 3 upravujícím rozsah krytí se pojištění vztahuje na povinnost k náhradě majetkové újmy na jmění, vč. následné finanční újmy do výše sjednaného pojistného limitu. Z potvrzení o pojištění ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že pojistná doba byla od [datum] – [datum] s následnou automatickou prolongací, jako pojistné riziko je uvedena povinnost k náhradě újmy v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb a dále profesní odpovědnost, obecná odpovědnost a odpovědnost za výrobek. 7. Z provedeného dokazování a nesporných skutečností soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva k prostoru určenému k podnikání, a to za účelem poskytování zdravotních služeb žalovanou. Žalovaná se v nájemní smlouvě zavázala, že uzavře pojištění k odpovědnosti za škodu způsobenou na majetku žalobce, zároveň si účastníci ujednali možnost uplatnění smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč za nesplnění jmenované povinnosti. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná sjednala pojistnou smlouvu [číslo] která kryla vícero pojistných rizik, a to povinnost nahradit újmu vzniklou v souvislosti s : a) poskytováním zdravotních služeb, b) užíváním pronajatých prostor v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb a c) vadou výrobku. 8. Po stránce hmotného práva soud vyšel z ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). V § 2048 o.z. se stanoví, že„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. (…)“ Podle § 2051 o.z. platí, že„ Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. (…)“ 9. Pro posouzení důvodnosti žaloby musel soud předně vyložit obsah uzavřené pojistné smlouvy, vč. všeobecných, doplňkových a zvláštních pojistných podmínek. Soud dospěl k závěru, že smlouva se vztahuje též na škody, které vzniknou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb (tj. předmětem činnosti žalované definované v čl. I pojistné smlouvy) a dále též škody, které je žalovaná povinna nahradit v souvislosti s oprávněným užíváním nemovité věci, pokud věc slouží k výkonu činnosti žalované. Z nájemní smlouvy je zřejmé, že majetek žalobce (tj. prostory sloužící k podnikání) žalovaná užívá k poskytování zdravotních služeb, pak i veškeré škody, které žalovaná na tomto majetku způsobí jsou kryty pojistnou smlouvou uzavřenou žalovanou. O tomto závěru svědčí též samotné DPPOP P 1/16, které se vztahují právě jen na obecnou odpovědnost pojištěného, pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování zdravotních služeb ve smyslu zvláštního zákona č. 372/2011 Sb. platí zvláštní pojistné podmínky, stejně tak jako pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku (srov. čl. II.1. pojistné smlouvy). Soud je pak přesvědčen, že takto definovaný předmět pojištění kryje škody, jež by mohly vzniknout na majetku žalobce v důsledku činností žalované. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná svou povinnost, již na sebe ve smlouvě přijala, splnila. Už jen z tohoto důvodu pak žalobce neuplatnil smluvní pokutu důvodně a soud nemohl žalobě v