18 C 124/2022-77 — Obvodní soud pro Prahu 9

Manželka se svým návrhem došlým zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozvodu manželství. Svůj návrh odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. Z manželství se narodila dne [datum] dosud nezletilá dcera [jméno]. Uvedla, že manželství účastníci uzavřeli po středně dlouhé známosti s úmyslem trvalého soužití a založení rodiny, manželství bylo až do doby otěhotnění manželky celkem spokojené a bezproblémové. Poté se mezi účastníky začaly projevovat první zásadní rozpory v chápání úlohy ženy a muže v rodině a manželství, když tyto jsou dány rozdílnosti kulturních pojetí arabského a evropského stylu života. Toto rozdílné chápání role a fungování rodiny vyústilo díky permanentním konfliktům účastníků do úplného rozvratu jejich soužití. Od roku 2017 manželé nevedou společnou domácnost a ani se intimně nestýkají. Manžel sice bydlí v domě ve výlučném vlastnictví manželky, ale obývá jinou část než manželka a oba manželé hospodaří izolovaně. Manžel se ani přes opakované výzvy nepodílí na nákladech souvisejících s provozem domu a nepřispívá rovněž ani na výživu nezletilé dcery účastníků, dlouhodobě nepracuje, má sice živnostenské oprávnění, ale nevykonává soustavnou činnost, která by mu přinášela finanční prostředky postačující k úhradě životních nákladů. Manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a není reálné, aby došlo k obnovení manželského soužití. Manžel navrhl zamítnutí návrhu. Poukázal na skutečnost, že manželství účastníků není tak trvale a hluboce rozvráceno, aby nebylo možné jeho obnovení. Rovněž uvedl, že manžel pomáhal manželce v podnikání s tím, že z toho plynuly také finanční prostředky, které měl k dispozici, navrhl rovněž, aby mezi účastníky proběhla mediace, rodinná terapie, eventuálně jiné řešení, které by nevedlo k rozvodu manželství. Manžel rovněž poukázal na to, že manželství účastníků není trvale a hluboce rozvráceno, neboť účastníci se vídají, chodí spolu nakupovat, tráví spolu i volný čas a nejsou tak splněny zákonné podmínky dle ust. § 755 o.z. Rovněž uvedl, že rozvratem manželství mu bude způsobena zvlášť závažná újma, neboť se převážnou měrou na rozvratu manželství nepodílel a jsou zde dány mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství, což představuje jednak délka manželství, dále tíživá finanční situace manžela, kdy tento má snížené uplatnění na trhu práce, kromě toho je třeba zachovat ochranu bydlení, neboť v nemovitosti účastníci vedli společnou domácnost a rodinné bydlení a rodinné soužití. Manžel rovněž uvedl, že v případě rozvodu manželství by se ztížila komunikace a soužití s dcerou účastníků, neboť se nyní s ní může stýkat, a to v nemovitosti, navrhl rovněž, aby si soud vyžádal aktuální zprávu z OSPOD, týkající se nezletilé dcery účastníků, neboť od opatrovnické úpravy uběhl více jak jeden rok a situace se změnila. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k jednání a rozhodnutí ve věci s ohledem na to, že manžel je státní občanem [příjmení], je dána ustanovením § 47 odstavec 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, neboť Česká republika s [příjmení] nemá uzavřenou dvoustrannou smlouvu ve spojení s ust. § 383 z.ř.s., neboť v obvodu zdejšího soudu měli manželé poslední společné bydliště. Soud v průběhu řízení provedl důkaz výslechem obou účastníků, rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j [číslo jednací], usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], oddacím listem vydaným Úřadem městské části [obec a číslo] dne [datum]. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. U obou se jednalo o manželství prvé, z něhož se narodila dne [datum] nezletilá dcera [jméno]. Manželka je státní příslušnicí ČR, manžel je státním příslušníkem [příjmení] a jejich poslední společné bydliště bylo v obvodu níže podepsaného soudu (oddací list, shodná tvrzení účastníků). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud rozhodl o úpravě práv a povinností k nezletilé dceři [jméno] pro dobu po rozvodu manželství s tím, že tato byla svěřena do péče matky a otci byla uložena povinnost přispívat na její výživu částkou 5 500 Kč měsíčně. Proti rozsudku týkající se úpravy práv a povinností k nezletilé dceři účastníků bylo manželem podáno odvolání, které bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] odmítnuto a rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum], usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum]). Oba účastníci se v průběhu svých výpovědí vyjadřovali k okolnostem jejich seznámení k uzavření sňatku, přestěhování manžela ze [země] do České republiky, rovněž tak společného soužití a výkonu pracovní činnosti, toho kterého z nich. Každý z účastníků popisoval tyto okolnosti odlišným způsobem, kdy manželka poukazovala na to, že manželství bylo spokojené do doby jejího těhotenství, kdy v té době se manžel stýkal s jinými ženami, nebylo možné se s ním na ničem domluvit. Rovněž uvedla, že k ukončení vedení společné domácnosti došlo v roce 2017, kdy nyní spolu účastníci vůbec nekomunikují, respektive minimálně, kdy manžel se o komunikaci snaží, a to ať již pozitivní nebo negativní. Dále poukázala na skutečnost, že spolu netráví žádný čas, víceméně nekomunikují a v současné době není reálné, aby došlo k obnovení manželského soužití. Manžel uváděl, že pomáhal manželce při jejím podnikání, doprovázel turisty, jezdil na veletrhy, dále uvedl, že příčinou rozvratu je skutečnost, že objevil, že manželka koupila dva byty na svojí matku a toto se mu nelíbilo, komunikace mezi účastníky pak probíhá normálně, hovoří spolu o politice, o známých lidech, manželku vozí kam potřebuje, rovněž tak pomáhá i dceři (výpovědi obou účastníků). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když důvody pro tento procesní postup ve věci budou uvedeny dále. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě jsou naplněny zákonné důvody pro rozvod manželství dle ust. § 755 odst. 1 o.z., tedy že manželství účastníků je tak trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Již ze samotných účastnických výpovědí obou manželů bylo zřejmé, že tito se zcela rozcházejí v názorech na současný stav jejich manželství, kdy manželka kategoricky vyloučila možnost obnovení manželského soužití, které dle její výpovědi bylo ukončeno v roce 2017, manžel naopak vypovídal v podstatě tak, jako kdyby žádnou krizi v manželství nepociťoval. Z výpovědi obou manželů je tak patrný nesoulad v jejich společném životě, který s ohledem na obsah jejich výpovědí nelze považovat za„ pouhou krizi“, tak jak bylo manželem namítáno, ale jedná se o trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácený vztah, jehož obnovení, a to i s přihlédnutím k vyjádření manželky, která jeho obnovení kategoricky vyloučila, není možné. Na tomto místě soud připomíná, že manželství dvou lidí je dobrovolným svazkem a v případě, že se jeden z manželů rozhodne tento opustiti, není mu možné v tomto odchodu vyjma zákonem předvídaných důvodů bránit. Tak je tomu i v daném případě, když manželka opakovaně možnost obnovení manželského soužití vyloučila s tím, že uváděla, že již v minulosti chtěla návrh na rozvod manželství podat. Z uvedeného je tak zřejmé, že rozhodnutí manželky ukončit vztah s manželem rozvodem, je dlouhodobé a definitivní a nejedná se o náhlé řešení, například v důsledku proběhlých neshod a podobně. S poukazem na uvedené proto soud manželství účastníků dle ust. § 755 odst. 1 o.z. rozvedl. Soud se pochopitelně v rámci svého rozhodnutí zabýval tím, zda není na místě aplikace ust. § 755 odst. 2 o.z. pro to, aby soud návrh na rozvod manželství zamítl a uzavřel, že nikoli. Manžel pouze v průběhu řízení poukazoval na to, že se převážnou měrou na rozvratu manželství nepodílel, že mu rozvodem bude způsobena zvlášť závažná újma a že jsou zde dány mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství, k prokázání výše uvedených zákonných důvodů pro to, aby soud mohl eventuálně návrh na rozvod manželství zamítnout, však ze strany manžela nebylo ničeho doloženo ani navrženo. Skutečnost, že by se manžel převážnou měrou na rozvratu manželství nepodílel v průběhu řízení, na základě výpovědí obou účastníků prokázána nebyla, když naopak bylo zřejmé, že názory obou účastníků na fungování rodiny byly rozdílné. Pokud se pak týká toho, že by manželovi byla způsobena zvlášť závažná újma tím, že by ztratil bydlení, když nemá finanční prostředky na to, aby si zajistil bydlení jiné, kdy tento má i snížené uplatnění na trhu práce, tak tyto skutečnosti rovněž na základě výslechu účastníků nebyly prokázány. Byť si je soud pochopitelně vědom toho, že je závazný pro rozhodnutí ve věci pouze výrok opatrovnického rozhodnutí týkající se úpravy práv a povinností k nezletilé dceři účastníků pro dobu po rozvodu, nemohl při svém rozhodnutí odhlédnout od obsahu odůvodnění