18 C 201/2020-100 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se svým návrhem z [datum] ve znění jeho připuštěných změn domáhaly určení, že jsou dědičkami po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. dne [datum] a rovněž určení, že jsou podílovými spoluvlastnicemi nemovitých a movitých věcí specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnily tím, že žalobkyně a) je vdovou po zemřelém panu [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř dne [datum] (dále jen„ zůstavitel“), žalobkyně b) a c) jsou nezletilými dcerami zůstavitele. Zůstavitel spolu se žalobkyněmi bydlel na [země], v České republice měl pobytové oprávnění a syna z prvního manželství – žalovaného. Dne [datum] se žalobkyně a) dozvěděla o tom, že u zdejšího soudu je vedeno dědické řízení po zůstaviteli, které téhož dne skončilo pravomocným usnesením č.j. [číslo jednací]. S ohledem na to, že žalobkyně nemají pobytové oprávnění na území České republiky, soudní komisařka projednávající dědictví, JUDr. [jméno] [příjmení], neměla možnost zjistit informaci o rodinném stavu zůstavitele, když předmětnou situaci zneužil žalovaný, který v rámci dědického řízení uvedl, že je jediným dědicem. V rámci dědického řízení tak žalovaný nabyl nemovité a movité věci specifikované ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně dne [datum] podaly odvolání proti usnesení o pozůstalosti, když toto bylo odmítnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27.5.2020 č.j. [číslo jednací]. Žalobkyně a) dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce kontaktovala žalovaného se žádostí o vydání části dědictví, případně uzavření dohody o vydání dědictví, když tuto výzvu obdržel žalovaný dne [datum]. Na tuto výzvu žalovaný reagoval dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce tak, že neví o existenci žalobkyň a žádá o zaslání příslušných dokladů. Dne [datum] nahlížením do katastru nemovitostí žalobkyně a) zjistila, že žalovaný ve dnech [datum] a [datum] podal návrh na zápis změny vlastnického práva k předmětným nemovitostem specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. V návaznosti na toto jednání pak žalobkyně podaly návrh na nařízení předběžného opatření, kterému zdejší soud vyhověl a zakázal žalovanému nakládat s předmětnými nemovitostmi. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že žalovaný neznal jména dalších dědiců po zůstaviteli, data narození, když tyto skutečnosti získal až od právní zástupkyně žalobkyň a tyto skutečnosti tak v rámci dědického řízení nemohl poskytnout. Žalovaným byl v průběhu řízení podán návrh na doprojednání pozůstalosti a ve věci žaloby oprávněných dědiců na vydání dědictví bylo usnesením ze dne 11.1.2022 č.j. [číslo jednací] přerušeno do skončení dodatečného projednání pozůstalosti, usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením zdejšího soudu ze dne 26.7.2022 č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o pokračování tohoto řízení, neboť dodatečné projednání pozůstalosti bylo ukončeno usnesením ze dne 14.7.2022 č.j. [číslo jednací] a nabylo právní moci dne [datum]. Při jednání soudu dne [datum] soud připustil změnu žalobního petitu učiněného v návaznosti na pravomocně ukončené dodatečné projednání pozůstalosti po zůstaviteli tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaný rovněž při tomto jednání souhlasil s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto v intencích podané připuštěné změny žalobního návrhu s tím, aby si každý z účastníků nesl náklady řízení ze svého. Soud v průběhu řízení provedl důkaz podstatným obsahem spisu zdejšího soudu [spisová značka], z něj zejména návrhem na zahájení řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce] z [datum], úmrtním listem pana [celé jméno žalobce] z [datum], usnesením o zahájení řízení o pozůstalosti po panu [celé jméno žalobce] z 27. 1. 2020 č. j. [číslo jednací], doplněním údajů v řízení o pozůstalosti z [datum] na č. listu 22, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 10. 3. 2020 č. j. [číslo jednací], oznámením o převzetí právního zastoupení z [datum] na č. listu 37 a 38, oddacím listem vydaným [země] dne [datum], rodným listem nezl. [jméno] a [jméno], usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2020 č. j. [číslo jednací], usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 14. 7. 2022 č. j. [číslo jednací]. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že -) dne [datum] byl zdejšímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o pozůstalosti po panu [jméno] [celé jméno žalobce] – zůstaviteli, naposledy bytem [adresa], který zemřel dne [datum]. Součástí návrhu, který podával žalovaný, jako syn zůstavitele, je uveden i soupis známých pozůstalostí a byl přiložen úmrtní list zůstavitele včetně překladu do českého jazyka (návrh na zahájení řízení o pozůstalosti, úmrtní list zůstavitele). -) usnesením ze dne 27.1.2020 sp.zn. [spisová značka] zdejší soud rozhodl ve věci pozůstalosti po zůstaviteli tak, že dle ust. § 138 odst.2 zák.č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, zahajuje řízení o pozůstalosti po shora uvedeném zůstaviteli s tím, že k provedení úkonů v tomto řízení byla pověřena soudní komisařka JUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] (usnesení o zahájení řízení). -) manželství žalobkyně a) a zůstavitele bylo uzavřeno na [země] dne [datum], když z manželství se narodily dvě nezletilé děti, a to dne [datum] nezl. [jméno] – žalobkyně c) a dne [datum] nezl. [jméno] – žalobkyně b) (oddací list vydaný státem [země] dne [datum], rodné listy nezletilých žalobkyň). -) usnesením zdejšího soudu ze dne 10.3.2020 č.j. [číslo jednací] soud rozhodl ve věci řízení o pozůstalosti zůstavitele tak, že určil obvyklou cenu aktiv částkou 7 157 400,40 Kč, výši pasiv částkou 0 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 7 157 400,40 Kč s tím, že potvrdil, že žalovaný jako syn zůstavitele a dědic ze zákona nabyl nemovité a movité věci včetně podílů v obchodních korporacích, rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a určil odměnu notářky. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že zůstavitel pořízení pro případ smrti nezanechal, byl rozvedený a měl jedno dítě, a to žalovaného, který tak přichází do úvahy jako dědic ze zákona první dědické třídy. Žalovaný dědictví neodmítl a dědictví mu tak bylo potvrzeno tak, jak je uvedeno ve výroku citovaného usnesení (usnesení ze dne 10.3.2020 č.j. [číslo jednací]). -) dnem [datum] je datováno oznámení právní zástupkyně žalobkyň zasílané zdejšímu soudu týkající se toho, že právní zástupkyni žalobkyň byla udělena plná moc k jejich zastupování. Přílohou oznámení byla i kopie oddacího listu prokazující to, že žalobkyně a) byla manželkou zůstavitele. Žalobkyně rovněž proti usnesení o pozůstalosti, kterým bylo dědictví přiznáno žalovanému, podaly odvolání. O podaném odvolání bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27.5.2020 č.j. [číslo jednací] tak, že toto odvolání bylo odmítnuto. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že se žalobkyněmi jako účastníky řízení soudní komisař nejednal, když o jejich existenci v době řízení nevěděl, tato skutečnost vyšla najevo až poté, co bylo dědické řízení pravomocně ukončeno (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.5.2020 č.j. [číslo jednací]). -) usnesením zdejšího soudu ze dne 14.7.2022 č.j. [číslo jednací] soud rozhodl o dodatečném řízení o pozůstalosti zůstavitele, když v rámci dodatečného projednání bylo jednáno soudní komisařkou toliko se žalovaným. Citovaným usnesením soud potvrdil, že veškerý nově najevo vyšlý majetek zůstavitele, a to dvě bronzové sochy - dva vojáci – v celkové hodnotě 37 950 Kč nabyl dědic ze zákona – pozůstalý syn – žalovaný. V odůvodnění usnesení soud uvedl, z jakých důvodů jednal v rámci dodatečného projednání pozůstalosti pouze se žalovaným a nikoli také se žalobkyněmi, jako pozůstalou manželkou a nezletilými dětmi zůstavitele. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Dle ust. § 189 odst. 2 z.ř.s. tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou. Žaloba oprávněného dědice dle ust. § 189 odst.2 z.ř.s. představuje možnost dědice, se kterým nebylo v řízení o pozůstalosti jako s dědicem jednáno, domáhat se práv k pozůstalosti. S ohledem na uvedené se tak soud nejprve v rámci svého rozhodnutí zabýval tím, zda žalobkyně jsou oprávněnými dědičkami po zůstaviteli, když určení oprávněného dědice podle dědického práva hmotného závisí především na existenci dědického titulu a na způsobilosti dědice nabýt dědictví. V daném případě žalobkyně a) doložila oddací list, ze kterého jednoznačně vyplývá, že manželství žalobkyně a) a zůstavitele bylo uzavřeno na Ukrajině dne [datum], když z obsahu jak dědického tak civilního řízení nevyplývá, že by ke dni smrti zůstavitele již manželství netrvalo a je tak nutné uzavřít, že žalobkyně a) jako manželka zůstavitele je oprávněnou dědičkou. Pokud se pak týká žalobkyň b) a c), tak tyto jsou dětmi zůstavitele a žalobkyně a) tak, jak vyplývá z rodných listů, které byly do dědického spisu založ