19 C 83/2023-39 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum], ve znění změny žaloby učiněné podáním ze dne [datum], se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že žalobkyně není vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“). Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že předmětné vozidlo prodala dne [datum] žalované, vozidlo včetně dokladů k němu si žalovaná převzala v den podpisu kupní smlouvy. I když se po prodeji a předání motorového vozidla žalobkyně domáhala změny zápisu vlastníka a provozovatele v registru silničních vozidel, žalovaná neposkytla potřebou součinnost, nepřipojila se k žádosti o změnu v registru silničních vozidel a nepředložila technický průkaz a osvědčení o registraci vozidla. Proto je žalobkyně stále vedena jako vlastník a provozovatel v registru silničních vozidel, ačkoli vozidlo nevlastní, ani je nemá v držbě. 2. Žalované byla dne [datum] doručena výzva soudu, aby se ve věci vyjádřila. Na tuto výzvu žalovaná reagovala pouze zasláním kupní smlouvy, kterou k předmětnému vozidlu uzavřena s žalobkyní dne [datum], a kupní smlouvy, kterou předmětné vozidlo dne [datum] prodala [anonymizována dvě slova], kterého označila datem narození, číslem osobního dokladu a bydlištěm Ukrajina. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den [datum]. K tomuto jednání se dostavil právní zástupce žalobkyně. Žalovaná se k jednání nedostavila. Soud jednal v její nepřítomnosti. Teprve následně byla soudu předložena omluva žalované, kterou osobně doručila soudu v den konání jednání s tím, že se k jednání omlouvá z důvodu operace svého vnuka. O odročení jednání v této omluvě nepožádala. 4. Na základě výzvy soudu k doplnění tvrzení ohledně pasivní legitimace žalované v této věci, právní zástupce žalobkyně podal soudu podání datované dnem [datum], kterým změnil návrh rozhodnutí, jehož se ve věci domáhal tak, aby soud určil, že žalobkyně není vlastníkem předmětného vozidla. Změnu žaloby soud připustil při ústním jednání dne [datum] za účasti právního zástupce žalobkyně i žalované. 5. Dne [datum] založil do spisu plnou moc právní zástupce žalované [příjmení] [jméno] [jméno]. Právní zástupce žalované ve věci žádné vyjádření soudu nepodal, několikrát se omluvil k nařízeným jednáním. 6. K ústnímu jednání, které bylo nařízeno na [datum] se právní zástupce žalované omluvil téhož dne těsně před zahájením ústního jednání e-mailem, v němž uvedl, že se jednání nemůže zúčastnit z důvodu, že se protáhlo hlavní líčení konané u Městského soudu v Praze a požádal o odročení jednání. Pro případ, že by soud jeho žádosti nevyhověl, navrhl, aby byla žaloba zamítnuta, neboť žalovaná doložila, že není vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla. 7. Při ústním jednáním konané dne [datum] pak právní zástupce žalované uvedl, že souhlasí s návrhem rozhodnutí, tak jak bylo po změně ze strany žalobkyně připuštěno, navrhoval uzavření smíru, pokud by se žalobkyně vzdala náhrady nákladů řízení, což právní zástupce žalobkyně odmítl. 8. Z listin předložených k důkazu soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě žalobkyně převedla žalované do vlastnictví předmětné vozidlo za kupní cenu 28 000 Kč, která podle smlouvy byla zaplacena ze strany žalované hotově. Pod čl. V. byl ve smlouvě popsán stav automobilu, žalovaná se vyjádřila, že se s jeho stavem seznámila a s tímto souhlasí (kupní smlouva). Podle potvrzení o ověření podpisu ze dne [datum] byl na [obec] poště, s.p. ověřen podpis žalobkyně na listině označené jako plná moc. Podle potvrzení [anonymizováno] pojišťovny bylo předmětné vozidlo dne [datum] u této pojišťovny pojištěno z důvodu odpovědnosti z provozu vozidla a jako pojistník byla označena žalobkyně. Dne [datum] vydal [stát. instituce] exekuční příkaz pod [anonymizováno] [spisová značka] [spisová značka], kterým uložil žalobkyni pokutu ve výši 3 000 Kč a náhradu nákladů exekučního řízení jako správní trest za pokutu za přestupek proti ustanovením zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Dne [datum] [stát. instituce], odbor Dopravně-správních agend, sdělil žalobkyni, že je nadále evidována jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. Žalobkyně na to reagovala tak, že podala oznámení Policii ČR proti žalované o nepřepsání vozidla. Podle sdělení Policie ČR byla věc předána příslušnému úřadu k přestupkovému řízení (potvrzení o ověření podpisu na plné moci, záznam z jednání o sjednání pojištění vozidla, exekuční příkaz, sdělení [stát. instituce], potvrzení PČR o přijetí oznámení, vyrozumění PČR o předání věci k přestupkovému řízení). Dle kupní smlouvy předložené žalovanou, pak žalovaná předmětný automobil dne [datum] převedla do vlastnictví [anonymizována dvě slova] bytem Ukrajina kupní smlouvou prakticky totožného znění jako byla smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou (kupní smlouva). 9. Na základě učiněných zjištění soud další dokazování neprováděl a vzal za nesporné a jednoznačně prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] kupní smlouvu o prodeji předmětného automobilu a smlouva byla uzavřena v souladu s § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vlastnické právo bylo touto smlouvou převedeno na žalovanou po zaplacení kupní ceny a předání vozidla. Ze smlouvy nevyplývá, že by žalované byla uložena povinnost provést odhlášení vozidla z žalobkyně a jeho přihlášení na žalovanou. Tuto skutečnost žalobkyně tvrdila a doložila potvrzení o ověření podpisu na plné moci, které bylo provedeno den před uzavřením kupní smlouvy. Žalovaná skutečnost, že byla pověřena provedením přehlášení vozidla nezpochybnila, i když právní zástupce žalované ve svém závěrečném návrhu tvrdil, že nebylo prokázáno, jaká dohoda mezi stranami ohledně přepisu vozidla v registru motorových vozidel byla uzavřena, a nebylo prokázáno, co bylo obsahem plné moci. Soud však tvrzení žalobkyně uvěřil, jednak z toho důvodu, že dříve v řízení žalovaná nic takového nenamítala, byla dokonce ochotna prostřednictvím svého právního zástupce uzavřít s žalobkyní smír v této věci. Navíc žalovaná sama předložila soudu kupní smlouvu k předmětnému vozidlu, která byla uzavřena zhruba 3 měsíce po uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, když touto smlouvou převedla vozidlo na další osobu. Z uvedeného tak dle názoru soudu jednoznačně vyplývá, že žalovaná musela mít k dispozici nejenom předmětné vozidlo, ale i příslušné doklady k němu, aby se kupní smlouva mohla uskutečnit. K přepisu vozidla na svou osobu však nepodnikla žádné kroky a neučinila tak, ani když automobil prodala. Soud naopak neuvěřil tomu, co tvrdil právní zástupce žalobkyně, že žalovaná předmětné vozidlo na sebe nepřevedla úmyslně, neboť je dalšímu kupci prodala na náhradní díly a vyhnula se tak ekologické likvidaci vozidla, neboť toto z žádných tvrzení ani předložených listinných důkazů nevyplynulo. 10. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen cit. zák.), zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností, v případě převodu vlastnického práva, na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla. Podle odst. 4 téhož ustanovení se k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla přiloží osvědčení o registraci silničního vozidla a zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 11. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr, nebo právo je, či není, se lze žalobou domáhat, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 12. Žalobkyně dle názoru soudu osvědčila svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť bez tohoto určení se nemůže domoci změny zápisu v registru motorových vozidel, přičemž pokud k tomuto určení nedojde, do budoucna by tak byla vystavena řadě komplikací spojených s pojištěním čí nepojištěním vozidla, pokutami za přestupky a následně i za neprovedení jeho ekologické likvidace. 13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uzavřenou kupní smlouvou vstoupila ohledně vlastnictví vozidla do vztahu se žalovanou, bylo namístě, aby svůj nárok uplatnila vůči žalované. Soud proto žalobě vyhověl. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni přiznal soud právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a dále odměnu právního zástupce žalobkyně dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za 4 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, 2x účast na ústním jednání) z tarifní hodnoty určené dle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve výši 2 500 Kč za jeden úkon. Dále byla přiznána náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, 4x300 Kč a cestovní výdaje, a to za 3 cesty k ústnímu jednání dne [datum], [datum] a [datum], když jednání dne [datum] bylo zrušeno telefonicky bezprostředně před jeho konáním z důvodů na straně právního zástupce žalované, který