24 C 297/2022-74 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované stanovené rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], s účinností od [datum]. Pro svůj nárok argumentoval tím, že dcera v současné době údajně studuje, avšak neví jakou školu, neboť s ním dcera nekomunikuje, pouze písemně se vyjadřuje v tom smyslu, aby pokračoval ve své vyživovací povinnosti. Toto mu přijde nemorální, neboť se dcera o něho nezajímá a současně se dne [datum] stala jednatelkou v [právnická osoba], [anonymizováno]. 2. Žalovaná uvedla, že s návrhem na zrušení výživného nesouhlasí. Studuje 2. ročník na soukromé [obec] škole tělesné výchovy a sportu [právnická osoba], s tím, že částka 34 000 Kč za studium na 3. semestr již byla zaplacena. Žalovaná se několikrát snažila navázat kontakt, byl to naopak žalobce, kdo nekomunikuje. Dále uvedla, že je pravdou, že je jednatelkou společnosti [právnická osoba], kdy tuto společnost si zakoupila jako investici do budoucna, jelikož si udělala živost a současně obchodní firmy nyní nevykazuje téměř žádný zisk. V podání ze dne [datum] uvedla, že platí školné 57 090 Kč, současně pobírá stipendium ve výši 540 Kč měsíčně. Její měsíční výdeje činí asi 16 000 Kč, kdy hradí nájem, stravovaní, školní pomůcky apod. Její příjmy činí asi 5 000 Kč měsíčně, z podnikání nevykazuje žádný příjem, žádné částky si nevyplácá, příjmy slouží k pokrytí výdajů. 3. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že žádá pouze zrušení výživného. 4. Při jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že studuje bakalářské studium formou denního studia, kdy studium probíhá 4 x týdně, kdy součástí studia je i praxe, která bývá někdy pátky i víkendy, kdy se jedná o sportovní akce. Studium se zabývá výživovým poradenstvím a sportovní diagnostikou, kdy tomuto se věnuje i v rámci svého podnikání, kdy sestavuje sportovní tréninkové plány i zabývá se výživovým poradenstvím. 5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Vyživovací povinnost žalobce k žalované byla naposledy upravena rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kdy tehdy byla žalobci stanovena povinnost platit výživné v částce 4 000 Kč měsíčně. Dle odůvodnění rozsudku žalobce podnikal jako OSVČ, žil s přítelkyní a jejich dcerou [jméno]. Žalovaná byla v té době nezletilá, od [datum] měla nastupovat na [ulice] policejní školu a střední [anonymizována tři slova] v [obec], žila s matkou (rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). 7. Žalovaná je studentkou 2. ročníku prezenční formy bakalářského studia na Vysoké škole [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba], obor [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Své studium plní řádné, výuka probíhá od pondělí do čtvrtka. O víkendech probíhají studijní sportovní akce. Pobírá ubytovací stipendium (tvrzení žalované, potvrzení o studiu ze dne [datum], rozhodnutí o přiznání stipendia). Žije s přítelem v nájemním bytě (nájemní smlouva ze dne [datum], čestné prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Žalovaná má od [datum] zřízenou živnost – provozování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti instruktor fitness, od [datum] má živnost přerušenou (výpis ze živnostenského rejstříku). Dne [datum] uzavřela žalovaná smlouvu o převodu podílu, na jejímž základě se stala vlastníkem a jednatelkou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (smlouva o převodu podílu ze dne [datum], výpis ze živnostenského rejstříku, nesporná tvrzení účastníků). Průměrný měsíční příjem žalované z podnikání za období od června [rok] do února [rok] činil 5 314 Kč (přehled přijatých a vydaných faktur, výpisy z účtu spol. [právnická osoba] za období od [datum] do [datum]). 8. Soud zhodnotil provedené důkazy každý zvlášť a všechny ve vzájemné souvislosti a s ohledem na uvedené hmotněprávní ustanovení dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu. Pokud se soud některému důkazu nevěnuje, případně se mu věnuje jen okrajově, je to z důvodu, že pro zjištění skutkového stavu nebyl významný. 9. Dle § 910 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle § 913 odst. 2 o.z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. 10. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 30.9.2014 sp. zn II.ÚS 2121/14 v případě rozhodování obecných soudů o vyživovací povinnosti je třeba přihlížet i k věku dítěte. Jakkoliv platí, že dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam, je odlišná situace u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje a i podle právní úpravy zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče, a dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. 11. Touto okolností může být dle soudu i studium zletilého dítěte na vysoké škole. V tomto případě se však obecné soudy musí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze„ prodlužovala mládí“. V případě, kdy se nejedná o navazující studium, je tak třeba vážit, zda skutečně jde o racionální přípravu na budoucí povolání (tzn. např., zda na trhu práce je v daném regionu větší šance uplatnění pro absolventy dané střední školy než pro vyučené osoby); jaké byly důvody, aby zletilé dítě studovalo placenou soukromou střední školu a nikoliv podobně zaměřenou střední školu veřejnou (bezplatnou); zda aktuálně studovaná škola má odpovídající kvalitu (např. z hlediska uplatnění absolventů) a v neposlední řadě i to, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí, tedy zda nedosahuje nepřiměřeného množství absencí (rozumně vysvětlitelných a doložených) a zda dosažené studijní výsledky potvrzují jeho skutečný zájem o zvolený obor. Z hlediska úvah o výši výživného je pak namístě pečlivě posoudit rovněž to, jak velké časové nároky klade předmětné studium, tzn., zda např. vylučuje, aby vedle tohoto studia student pracoval alespoň příležitostně formou třeba brigád. 12. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2011 sp. zn II. ÚS 3113/10 schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to jak hmotné, kulturní a další, včetně bytové. Jinými slovy to znamená, že dítě má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí. 13. Soud se zabýval nejprve otázkou, zda je žalovaná schopna se živit sama a dopěl k závěru, že nikoliv. Ve schopnosti živit se sama brání žalované denní studium na [obec] škole tělesné výchovy a sportu [právnická osoba], a to v bakalářském programu výživové poradenství a sportovní diagnostika, který žalovaná v současné době navštěvuje druhým rokem. Skutečnost, že žalovaná se dne [datum] stala jednatelkou společnosti [právnická osoba] na této skutečnosti ničeho nemění. Dle výpisů z účtu uvedené společnosti vyplývá, že příjmy žalované z její podnikatelské činnosti jsou výjimečné, pohybují se okolo 5 000 Kč měsíčně (výpisu z účtů). Podnikatelské činnosti se žalovaná věnuje pouze občasně, když řádně navštěvuje vysokou školu od Po - Čt, když v Pá popř. o víkendu se konají školní akce, kterých je účastna (sdělení žalované, sdělení školy na čl. 67 spisu). Žalovaná si uvedenou společnost zakoupila jako investici do budoucna, když v rámci své podnikatelé činnosti se věnuje a v budoucnu hodlá věnovat výživovému poradenství – sestavování jídelníčků a sportovní diagnostice, tj. oboru, kterému se věnuje v rámci studia a ve svém volném čase (potvrzení o studiu, SMS komunikace). Žalovaná tedy žádného trvalého příjmu nedosahuje, s ohledem rozsah studia není schopna se plně věnovat pracovní činnosti a není tak schopna si sama plně hradit všechny své potřeby. 14. Dále se soud zabýval otázkou, zda studium žalované lze kvalifikovat jako navazující studium a dospěl k závěru, že ano. Před nástupem na Vysokou školu [anonymizována dvě slova] a [anonym