98 C 183/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 4 851 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se žalobcem dohodu o splátkách ceny zařízení, a to dne [datum] na splátkovou koupi modemu. Žalobce se tak domáhá těchto částek, protože žalovaný, ač žalobcem vyzván, je neuhradil, takže dne [datum] smlouvu vypověděl, když se současně domáhá i nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 2. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení č.j. EPR 44263/2023 - 10 nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19). 3. Dne [datum] uzavřeli účastníci řízení dohodu o splátkách zařízení [anonymizováno] - [anonymizováno] koupi LTE modem po 48 splátkách po 99 Kč. 4. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se žalobcem uzavřel kupní smlouvy (§ 2086 OZ), protože žalovaný od žalobce zakoupil modem, který mu žalobce dodal, takže oprávněně žádal placení splátek na kupní cenu, které mu však žalovaný neplatil řádně a včas. Protože žalobce své povinnosti z uzavřené smlouvy řádně splnil ale žalovaný vůči žalobci nikoliv, tak žalovaný žalobci vyúčtovanou cenu stále dluží. Z provedených důkazů i vyplývá, že žalobci náleží úrok z prodlení z dlužné částky a paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve výši 200 Kč, která je nižší, než je zákonná výše (§ 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb.). 5. Za této situace, soud uzavřel, že žalovaný nárok lze opřít o zásadu, že negativní tvrzení není možné přímo prokázat, pročež nastupuje povinnost žalovaného takové negativní tvrzení žalobce vyvrátit, a protože ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by žalovanou částku zaplatil, nebo že by smlouva skočila dříve nebo byla neplatná, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinným, tak (logicky) žalovaný negativní tvrzení žalobce ničím nepopřel, a tím méně vyvrátil. 6. Z těchto všech důvodů soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náleží mu proto náhrada nákladů řízení za zaplacené soudní poplatky v celkové výši 400 Kč, jako úhradu soudního poplatku za návrh ve věci samé (podle Sazebníku soudních poplatků v zákoně č. 549/1991 Sb.). Žalobce neuplatnil žádné jiné náklady řízení – náhradu za hotové výdaje, která jinak obecně vzato náleží nezastoupenému účastníkovi, (dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. a § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.), proto je soud nepřiznal a rozhodl, jak soud jak ve výroku II. tohoto rozsudku. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je 15,1%, je nižší, než v prvním a druhém kvartálu 2023, nicméně míra inflace výrazně za poslední rok stoupla (od ledna 2022 se stále ještě nevrátila na původní úroveň), což je dost dlouhá, nepřerušovaná doba na to, aby to domácnosti zřetelně na výdajích pocítily a byly i dnes posledním rokem dosti finančně vyčerpané. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení, tento závěr vyplývá také z faktu, že žalobce žalobu podal až po mnoha měsících od vzniku nároku – tedy ani on, zcela spontánně na jeho úhradu nespěchal. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).