98 C 200/2023-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 8 865,91 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že je dodavatel plynu, které dodával žalovanému na základě uzavřených smluv. Ačkoliv dodavatel své povinnosti ze smlouvy řádně plnil a média dodával, žalovaný nezaplatil celou dodávku, a protože na výzvu nereagoval tak podává tuto žalobu. 2. Ačkoliv byl žalovaný řádně a včas předvolán k prvnímu k ústnímu jednání dokonce s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, tak se bez omluvy k jednání nedostavil a z jednání se omluvil, z důvodu nedostatku finančních prostředků (č.l15). Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti žalovaného. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu a ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě obě ze dne obě10 [číslo] soud zjistil, že žalovaný byl odběratelem plynu a žalobce byl dodavatelem. Z faktury [číslo] za fakturační období od [datum] – [datum] soud zjistil, že žalobce vystavil žalovanému za odběr plynu, splatnou dne [datum], na částku 8 365,91 Kč. 4. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána z větší části po právu. 5. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se ve smlouvě na dodávky plynu se žalobcem zavázal platit za žalobcem dodaný a žalovaným spotřebovaný plyn (§ 2086 OZ, § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), když žalobce se zavázal, že žalovanému bude do odběrného místa po celou dobu trvání smlouvy plyn dodávat. Ačkoliv žalobce své povinnosti ze smlouvy řádně plnil a plyn žalovanému dodával, žalovaný žalobci nezaplatil za celou dodávku, která byla žalobcem oprávněně vyúčtovanou cenou spotřebovaného plynu. V řízení naopak ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku dle shora citované smlouvy zaplatil, nebo že smlouva pozbyla účinnosti přede dnem [datum], anebo že žalobce plyn nedodával, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. Z daného důvodu byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku žalobci zaplatit. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970, § 1958 OZ) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení. Počátek prodlení soud stanovil v souladu s žalobou, a to na následující den po dni splatnosti, který byl stanoven ve faktuře. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, dva režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty a odměnu právního zástupce ve výši 1 573 Kč (za účast na ústním jednání (§ 11 písm. g) účast na ústním jednání, § 13 odst. 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.) a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Výzvu k plnění právního zástupce, tak tu soud pro účely náhrady nákladů řízení nepočítal, protože tu si žalobce započítal (podle výše dluhu v porovnání se žalovanou částkou) jako poplatek - soud nemohl přiznat stejný nárok dvakrát. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je 15,1%, je nižší, než v prvním a druhém kvartálu 2023, nicméně míra inflace výrazně za poslední rok stoupla (od ledna 2022 se stále ještě nevrátila na původní úroveň), což je dost dlouhá, nepřerušovaná doba na to, aby to domácnosti zřetelně na výdajích pocítily a byly i dnes posledním rokem dosti finančně vyčerpané. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky, když navíc částka je obecně vzato dosti vysoká, tak tomu soud rovněž přizpůsobil dobu odkladu plnění i náhradu nákladů řízení a vzal do úvahy i podání resp. omluvu žalovaného – právě finanční potíže (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).