98 C 322/2022-45 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 22 678 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce je dodavatel elektřiny a plynu, které dodával žalovanému na základě uzavřených smluv. Ačkoliv dodavatel své povinnosti ze smlouvy řádně plnil a média dodával, žalovaný nezaplatil celou dodávku fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem [číslo] MWh ve výši 18431 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 4760 Kč činí konečná dlužná částka 13671 Kč) na základě faktury [číslo], od [datum] do [datum] při spotřebě celkem [číslo] MWh ve výši 6000.95 Kč, na základě faktury [číslo], od [datum] do [datum] při spotřebě celkem [číslo] MWh ve výši 7782 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 4760 Kč činí konečná dlužná částka 3022 Kč) na základě faktury [číslo], od [datum] do [datum] při spotřebě celkem [číslo] MWh ve výši 1265 Kč, na základě faktury [číslo]. Nakonec žalobce uvedl, že aktivní legitimaci získal postoupením pohledávky. 2. Ačkoliv byl žalovaný řádně a včas předvolán k prvnímu k ústnímu jednání dokonce s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, tak se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti žalovaného. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný byl odběratelem elektrické energie a právní předchůdce žalobce byl dodavatelem elektřiny, jejíž výše je stanovená ceníkem. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný byl odběratelem plynu a právní předchůdce žalobce byl dodavatelem plynu, když výše je stanovená ceníkem. Z faktur [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce vyúčtoval žalovanému spotřebu médií. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. dodatků soud zjistil, že souzená pohledávka byla postoupena žalobci. 4. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána z větší části po právu. 5. Předně se soud zabýval aktivní legitimací žalobce, když žalovanou pohledávku získal podle smlouvy o postoupení pohledávky, a která se v ničem nepříčí normativní situaci (§ 1879 OZ). 6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se ve smlouvě na dodávky plynu i elektrické energie se žalobcem zavázal platit za žalobcem dodaný a žalovaným spotřebovaný plyn i elektrickou energii (§ 2086 OZ, § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), když žalobce se zavázal, že žalovanému bude do odběrného místa po celou dobu trvání smlouvy plyn obě média dodávat. Ačkoliv žalobce své povinnosti ze smlouvy řádně plnil a plyn žalovanému dodával, žalovaný žalobci nezaplatil za celou dodávku, která byla žalobcem oprávněně vyúčtovanou cenou spotřebovaného plynu. V řízení naopak ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku dle shora citované smlouvy zaplatil, nebo že smlouva pozbyla účinnosti, anebo že žalobce elektřinu nedodával, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. Z daného důvodu byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku žalobci zaplatit. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970, § 1958 OZ) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení. Počátek prodlení soud stanovil v souladu s žalobou, a to na následující den po dni splatnosti, který byl stanoven ve faktuře vč. vyúčtované smluvní pokuty. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 908 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, dva režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Výzvu k plnění právního zástupce, tak tu soud pro účely náhrady nákladů řízení nepočítal, protože tu si žalobce ve třech výzvách – [datum], [datum] a [datum] naprosto pochopitelným způsobem vylíčil žalovanému, že v případě, že dluh neuhradí, tak budu postupovat soudní cestou, tedy (logicky) soud nemohl přiznat stejný nárok dvakrát, V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je o 19,7% a služeb o 11,9%, což pro většinu obyvatel je citelná finanční změna k horšímu. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).