9 C 242/2024-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou soudu došlou dne 5. 8. 2024 domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost platit žalobkyni počínaje dnem 1. 1. 2024 výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnila tím, že manželství bylo uzavřeno dne 23. 4. 2020 a účastníci jsou v rozvodovém řízení. Žalobkyně je aktuálně na rodičovské dovolené, se společným synem , Jméno zainteresované osoby 1/0, , narozeným 29. 9. 2021, žalobkyně nemá možnost chodit do zaměstnání, proto nemá ani žádné příjmy, ze kterých by dokázala pokrýt své základní životní potřeby. Žalobkyně proto žádá výživné manželky 5 000 Kč měsíčně. Zároveň žalobkyně žádala o zpětné výživné za období leden až srpen 2024, kdy došlo k faktické separaci manželů a byla podána žádost o rozvod, od této doby finanční situace žalobkyně se výrazně zhoršila, žalobkyně zůstala sama se synem, přičemž od té doby neobdržela žádnou finanční podporu od žalovaného. Žalobkyně dostávala na účet pravidelné platby, které náležely synovi, od dubna, kdy proběhl soud upravující styk dítěte s otcem, dostává pouze výživné na syna, žalobkyně tedy žádala o zpětné výživné ve výši 5 000 Kč za každý měsíc od 1. 1. 2024 dosud, tj. celkem 40 000 Kč.2. Podáním ze dne 23. 8. 2024 žalovaný uvedl, že návrh žalobkyně považuje za převážně nedůvodný, žalobkyně je aktuálně na rodičovské dovolené s nezletilým synem účastníků, tuto rodičovskou dovolenou by měla mít žalobkyně nastavenou jako tříletou, kdy syn dovrší tři roky dne 29. 9. 2024, a proto se ke dni 1. 10. 2024 vrací do svého původního zaměstnání, jejím zaměstnavatelem je , adresa, škola chemicko-technologická v Praze, kde pracuje jako ekonomka. Pokud by výživné žalobkyni mělo být přiznáno, tak bude omezeno na dobu trvání její rodičovské dovolené za předpokladu, že předtím nedojde k pravomocnému rozvodu manželství. Žalovaný nesouhlasil s požadavkem na zpětné přiznání výživného, kdy namítal, že tento uplatněný nárok lze přiznat toliko ode dne zahájení řízení a nikoliv zpětně, pokud by soud shledal, že nárok na výživné manželky byl co do základu uplatněn důvodně, lze jej přiznat až ode dne 5. 8. 2024, kdy bylo řízení zahájeno. Žalovaný namítal, že vzhledem ke všem okolnostem by byla přiměřená částka 3 000 Kč, nanejvýš 4 000 Kč měsíčně, žalovaný dále namítal, že pokud žalobkyně nemá žádné příjmy, ze kterých by dokázala pokrýt své základní životní potřeby, není toto její tvrzení pravdivé, když v souvislosti ze shora zmíněnou rodičovskou dovolenou pobírá příslušný rodičovský příspěvek. Žalovaný uvedl, že případný nárok žalobkyni lze přiznat toliko od 5. 8. 2024 s předpokladem, že tento nárok zanikne buď v důsledku brzkého rozvodu manželství účastníků, či v důsledku nástupu žalobkyně do zaměstnání ke dni 1. 10. 2024, ohledně výše nároku pro toto období navrhl částku 3 000 Kč měsíčně.3. Podáním ze dne 16. 10. 2024 žalovaný doplnil, že manželství účastníků bylo rozvedeno již 16. 9. 2024, dále uvedl, že z předchozích manželství má další dvě vyživovací povinnosti na dcery , jméno FO, , narozenou 27. 9. 2011, jíž hradí výživné 4 000 Kč, dále , jméno FO, , narozenou 27. 12. 2005, na níž platí výživné 3 000 Kč. Žalovaný uvedl, že nevlastní žádné nemovitosti, ani jiné věci vyšší hodnoty, disponuje pouze vozidlem VW Multivan z roku 2009.4. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 16. 9. 2024 č.j. , spisová značka, soud zjistil, že manželství žalobkyně a žalovaného uzavřené dne 23. 4. 2020 bylo rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci dne 26. 9. 2024.5. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky, Krajská pobočka pro hlavní město Praha – oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyni byl stanoven rodičovský příspěvek na dítě , Jméno zainteresované osoby 1/0, , ve výši 10 000 Kč měsíčně od 1. 3. 2022. Dle oznámení o zániku nároku na dávku ze dne , datum, soud zjistil, že rodičovský příspěvek na dítě , Jméno zainteresované osoby 1/0, , že na této dávce z důvodu vyplacení celkové částky 300 000 Kč, nárok na dávku zaniká k 31. 8. 2024.6. Z potvrzení Vězeňské služby České republiky ze dne 14. 10. 2024 soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v období 1 až 6/2024 činil 46 507,50 Kč, v období 7 až 9 činil 42 478,67 Kč, v měsíci srpnu čistá mzda žalovaného činila 46 276 Kč a v září 2024 činila 43 893 Kč.7. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 19. 4. 2024 č.j. , spisová značka, soud zjistil, že nezletilý , Jméno zainteresované osoby 1/0, , narozený 29. 9. 2021 byl svěřen do péče matky a otec se zavázal přispívat na jeho výživu částkou 5 000 Kč měsíčně.8. Z rozsudku Okresního soudu , adresa, – západ ze dne 17. 7. 2023 č.j. , spisová značka, byla schválena dohoda rodičů nezletilé , jméno FO, , narozené 27. 9. 2011, že výživné stanovené rozsudkem Okresního soudu , adresa, – západ ze dne 17. 6. 2019 č.j. , spisová značka, pro nezletilou stanovené částkou 3 000 Kč měsíčně, se s účinností od 1. 9. 2023 zvyšuje na částku 4 000 Kč měsíčně.9. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 16. 6. 2008 č.j. , spisová značka, soud zjistil, že nezletilá , jméno FO, , narozena 27. 12. 2005 byla svěřena do péče matky a otec se zavázal přispívat na její výživu počínaje 1. 4. 2008 částkou 3 000 Kč měsíčně.10. Při jednání dne 30. 10. 2024 žalobkyně uvedla, že od 1. 10. 2024 nastoupila do zaměstnání, , adresa, škola chemickotechnologická, kdy pracuje na zkrácený úvazek, tak aby mohla vyzvednout včas syna ze školky, v září byla bez příjmu, první příjem jí bude vyplacen v polovině měsíce listopad, žalovaný jí dosud nevyplatil dle dohody uzavřené o vypořádání společného jmění manželů částku 50 000 Kč, kterou se zavázal uhradit do 30ti dnů od právní moci rozsudku. Zatím jí vyplatil pouze 3 000 Kč, žalobkyně je tak stále v tíživé finanční situaci.11. V řízení na základě takto provedeného dokazování má soud za prokázané, že manželství žalobkyně a žalovaného uzavřené dne 23. 4. 2020 bylo rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 16. 9. 2024 č.j. , spisová značka, rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci 26. 9. 2024. Nezletilý syn účastníků byl svěřen pro dobu před a po rozvodu manželství účastníků do péče žalobkyně a žalovaný se zavázal přispívat na jeho výživu částkou 5 000 Kč. Žalobkyně byla až do 31. 8. 2024 odkázána na rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a průměrný měsíční příjem žalovaného v období od ledna do září 2024 činil 44 493 Kč, v srpnu činil jeho příjem 46 276 Kč a v září 43 893 Kč, tedy v rozhodném období jeho průměrný měsíční příjem činil 45 084,50 Kč. Z manželství účastníků se narodil syn , jméno FO, , na jehož výživu žalovaný přispívá částkou 5 000 Kč měsíčně, žalovaný má dále další dvě vyživovací povinnosti, k nezletilé , jméno FO, , na jejíž výživu přispívá částkou 4 000 Kč měsíčně a nezletilou , jméno FO, , na jejíž výživu přispívá částkou 3 000 Kč.12. Podle ustanovení § 697 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, kterým oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů (odst. 1). Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném (odst. 2).13. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že v daném případě byly dány podmínky pro to, aby žalovaný žalobkyni přispíval na její výživu po dobu trvání manželství účastníků. V řízení bylo prokázáno, že v době podání žaloby účastníci byli manželé, žalovaný žalobkyni na její výživu ničím nepřispíval, manželství účastníků bylo rozvedeno ke dni 26. 9. 2024. Žalobkyně po dobu od podání žaloby o výživné manželky do právní moci rozsudku o rozvodu manželství z důvodu péče o nezletilé dítě nepracovala, pobírala rodičovský příspěvek až do 31. 8. 2024, a to ve výši 10 000 Kč měsíčně. Příjem žalovaného, průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za měsíce srpen a září 2024 činil 45 084,50 Kč, žalovaný má celkem , hodnota, vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, a to k nezletilému synovi účastníků, na jehož výživu přispívá částkou 5 000 Kč měsíčně a k nezletilým dcerám z předchozích vztahů, kdy platí výživné ve výši 4 000 a 3 000 Kč měsíčně. Soud na základě všeho výše uvedeného rozhodl, že žalovaný je povinen přispívat žalobkyni ve výši 5 000 Kč měsíčně, a to za dobu od podání žaloby 5. 8. 2024 do dne 26. 9. 2024 (právní moc rozsudku o rozvodu manželství), tj. celkem za 53 dní, soud tak žalobkyni přiznal výživné manželky ve výši 8 834 Kč.14. Nárok na výživné manželky za dobu od 1. 1. 2024 do 4. 8. 2024 soud zamítl, neboť v případě výživného manželky je možné toto výživné přiznat až ode dne podání návrhu.15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla částečný úspěch ve věci a žalovanému žádné náklady nevznikly, soud tedy rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.16. V řízení o výživném manželky je žalobkyně osvobozena od placení soudního poplatku a tato povinnost přechází na žalovaného podle zákona č. 549/1990 Sb., o soudních popla