19 C 227/2025-29 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů a jako věřitelka uzavřela s žalovanou jako klientkou smlouvu o úvěru č. , hodnota, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaná smlouvu podepsala dne , datum, a na základě smlouvy jí byl poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši , částka, poté, co žalobkyně prověřila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši 64,15 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 12 dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden , Anonymizováno, . Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a octla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru uhradila celkem částku , částka, ve splátkách od , datum, do , datum, . Před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut ve výši , částka, za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 3, 6, 8, 10, 11 a celková výše smluvní pokuty pak ze strany žalobkyně byla požadována ve výši , částka, . V důsledku prodlení žalované dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši , částka, . K zesplatnění úvěru došlo automaticky v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části v délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části č. , hodnota, splatné dne , datum, a k zesplatnění tak došlo dne , datum, . Ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny a tato nová jistina ve výši , částka, byla splatná nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí k tomu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila ještě dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Ke dni podání žaloby tak dlužná jistina úvěru činila , částka, , a kromě této dlužné jistiny žalovaná dlužila smluvní pokutu, jak byla specifikována výše, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením ve výši , částka, , úrok za poskytnutí úvěru, který žalobkyně požadovala ve výši 64,15 % ročně od , datum, do , datum, a ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení.2. Na základě výzvy ze dne , datum, učiněné dle § 118a odst. 2 a 3 o.s.ř. žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, vzala žalobu částečně zpět ohledně jistiny ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení z této částky od , datum, , ohledně částky , částka, z titulu požadavku na úhradu smluvní pokuty a dále ohledně úroku ve výši 54,86 % ročně od , datum, do , datum, a úroku ve výši 12,75 % od , datum, do zaplacení, jak je toto zpětvzetí specifikováno v usnesení ze dne , datum, , kterým bylo v části, ohledně níž žalobkyně vzala žalobu zpět, řízení zastaveno.3. Žalovaná nesouhlasila s žalobou, namítala, že přestože podle žalobkyně došlo automaticky k zesplatnění úvěru ke dni , datum, , žalobkyně zasílala žalované ještě dne 16. 12. a , datum, výzvy k úhradě dlužných splátek, zatímco žádný doklad o zesplatnění úvěru žalovaná neobdržela. Žalovaná upozornila na skutečnost, že po zaslání výzev k úhradě dlužných splátek zaplatila celkem ještě částku , částka, . Navrhla zamítnutí žaloby.4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně je zapsána v seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu České národní banky (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů). Žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet na základě informací poskytnutých žalovanou, na základě výpisu z účtu žalované za 3 měsíce předcházející poskytnutí úvěru, dle informací zjištěných z výpisu z nebankovního registru klientských informací (RNKI) a z registru SOLUS (fotokopie občanského průkazu žalované, karta klienta, výpisy z účtu žalované za období od , datum, do , datum, , výpisy z nebankovních registrů RNKI a SOLUS, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ). Strany uzavřely smlouvu o úvěru č. , hodnota, prostředky komunikace na dálku dne , datum, . Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši , částka, a žalovaná se celkem zavázala uhradit částku , částka, ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Zápůjční úroková sazba byla ve smlouvě sjednání ve výši 64,15 % ročně, RPSN 86,81 % (oznámení o schválení úvěru, předsmluvní formulář, návrh na uzavření smlouvy o úvěru). Úvěr byl žalované vyplacen dne , datum, na její bankovní účet. Podle čl. 6.1. smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost uhradit smluvní pokutu , částka, . Podle čl. 6. 3. b) smlouvy ocitne-li se klient v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Před tím je poskytovatel povinen vyzvat klienta k úhradě dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (smlouva). Žalovaná celkem uhradila na poskytnutý úvěr splátky po , částka, dne , datum, , , datum, , , datum, . Dne , datum, uhradila , částka, , , datum, částku , částka, a , částka, , dne , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, , 17. 9. a , datum, žalovaná uhradila 2x , částka, (tvrzení žalobkyně, která žalovaná nezpochybnila). Žalobkyně za trvání smlouvy zasílala žalované výzvy s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , mailem pak byly žalované zaslány výzvy k úhradě dlužné splátky ze dne 16. a , datum, (upomínky o zaplacení dlužných splátek). Dopisem ze dne , datum, , který dle svého tvrzení žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím hybridní pošty, žalobkyně oznámila žalované zesplatnění pohledávky a vyzvala jí k úhradě celkem částky , částka, . Žalované byla rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, (oznámení okamžité zesplatnění, předžalobní výzva právní zástupkyně žalované, podací arch). Žalovaná dne , datum, uhradila ve prospěch žalobkyně částku , částka, a dne , datum, částku , částka, (bankovní příkaz, shodná tvrzení účastníků).5. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.6. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou, zda se ve smlouvě ujednaná výše úroků nepříčí dobrým mravům. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že úrok za poskytnutý úvěr byl sjednán ve výši 64,15 % ročně.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.11. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je podle Městského soudu v Praze celá smlouva absolutně neplatná.12. Soud v daném případě úrok posuz