19 C 330/2024-44 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, původně proti 1. žalované domáhal určení, že je podílovým spoluvlastníkem ¼ nemovitých věcí označených ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také „předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnil tím, že 1. žalovaná je jeho bývalá manželka, manželství bylo uzavřeno dne , datum, a rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Ke dni podání žaloby nebylo společné jmění manželů vypořádáno a u Obvodního soudu pro , adresa, je vedeno řízení o vypořádání zaniklého SJM pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobu podala žalovaná, která však do vypořádání nezahrnula opomenuté majetky, konkrétně nemovité věci uplatněné v této žalobě. Předmětné nemovitosti žalovaná nabyla v dědickém řízení na základě usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , do svého výlučného vlastnictví. Uvedeným usnesením byla schválena dohoda dědiců, tedy žalované a , jméno FO, , na jejímž základě žalovaná nabyla do svého výlučného vlastnictví celé nemovitosti a zavázala se uhradit , jméno FO, na její zákonný podíl částku , částka, tak, že částku , částka, uhradila dne , datum, a částku , částka, měla zaplatit do , datum, . Žalovaná ½ nemovitostí získala za trvání manželství za prostředky, které náležely do SJM a tento podíl o velikosti ½ se měl tedy stát součástí SJM. Žalobce se proto domníval, že má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k podílu o velikosti ¼ na předmětných nemovitostech. Žalobce zároveň navrhl, aby do řízení jako vedlejší účastník přistoupil , Jméno advokátky, , syn 1. žalované, s nímž žalovaná dne , datum, uzavřela darovací smlouvu, kterou na něj předmětné nemovité věci postoupila.2. V průběhu řízení žalobce navrhl, aby vedlejší účastník , Jméno advokátky, do řízení přistoupil jako 2. žalovaný. Soud o přistoupení 2. žalovaného do řízení rozhodl usnesením ze dne , datum, , které nabylo právní moci , datum, .3. První žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na skutečnost, že nemovité věci nabyla v souladu s § 709 odst. 1 písm. b) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle nějž se součástí společného jmění manželů nestává to, co jeden z manželů nabyl např. děděním. Zůstavitelka (matka 1. žalované) v tomto případě nezanechala právní jednání pro případ smrti, její jiný úmysl proto nebyl projeven. Za těchto okolností nemohla být nemovitost nabyta do společného jmění manželů. Nároky žalobce, které mají údajně vyplývat z prostředků na zaplacení náhrady mezi dědici, nelze v tomto řízení projednat. Žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobce žádným způsobem neprokázal, že by prostředky na zaplacení náhrady , jméno FO, byly součástí společného jmění manželů. Ve svém vyjádření při ústním jednání dne , datum, pak 1. žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce zpochybnila, že by prostředky vynaložené na vyplacení dědického podílu její sestře , jméno FO, pocházely ze společného jmění manželů, jednalo se podle ní o její výlučné prostředky.4. Druhý žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.5. Provedeným dokazováním soud zjistil, že manželství žalobce a žalované , jméno FO, , rozené , jméno FO, , které bylo uzavřeno dne , datum, , bylo rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , č.j. , spisová značka, , rozvedeno dne , datum, a toto rozhodnutí nabylo právní moci , datum, . Soud dále zjistil lustrací obou účastníků, že u zdejšího soudu probíhá pod sp. zn. , spisová značka, řízení o vypořádání společného jmění bývalých manželů , jméno FO, , když návrh v této věci podala , jméno FO, , dříve , jméno FO, (rozsudek o rozvodu manželství, lustrace účastníků řízení). Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ve věci projednání pozůstalosti po , jméno FO, , č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , soud zjistil, že dědičkami po zůstavitelce se staly dcery , jméno FO, a , jméno FO, . Soud v tomto řízení schválil dědickou dohodu o rozdělení pozůstalosti, podle které dcera , jméno FO, nabyla nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. a obec , jméno FO, , a to pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , bydlení. , jméno FO, , jméno FO, se zavázala vyplatit pozůstalé dceři , jméno FO, částku na vypořádání dědického podílu ve výši , částka, tak, že částka , částka, byla vyplacena bezhotovostně dne , datum, a zbytek dědického podílu ve výši , částka, měl být vyplacen nejdéle do , datum, (rozhodnutí o pozůstalosti). Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, , LV č. , hodnota, , pro k. ú. , jméno FO, soud zjistil, že v současné době je jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí zapsán 2. žalovaný, který se vlastníkem stal na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , s právními účinky ke dni , datum, (výpis z katastru nemovitostí).6. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, i když právní zástupce žalobce ve lhůtě ke koncentraci řízení navrhl, aby soud uložil 1. žalované předložit výpisy z účtu k prokázání původu finančních prostředků, jimiž byl dědický podíl , jméno FO, vyplacen. Doplnění dokazování považoval soud za nadbytečné s ohledem na následující odůvodnění svého rozhodnutí.7. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Žalobce v žalobě tvrdil, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem, protože jinak by se nedomohl změny zápisu v katastru nemovitostí.8. Podle § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr, nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.9. Podle ustálené soudní praxe je naléhavý právní zájem na určení dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 o. s. ř. nemůže být proto zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod R 17/72). Judikatura se ustálila na názoru, že žaloba na určení má místo tam, kde se žalobce domáhá změny zápisu ve veřejném seznamu, jehož jiným způsobem nelze dosáhnout.10. Soud na požadovaném určení naléhavý právní zájem neshledal.11. Podle § 709 odst. 1 písm. b) o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů, nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem, děděním, nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování, nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl. Taková situace však v daném případě nenastala a žalobce ji ani netvrdil. V daném případě nevyšlo najevo, že by zůstavitelka , jméno FO, projevila v pořízení pro případ smrti vůli, aby se část předmětných nemovitostí stala výlučným vlastnictvím žalobce.12. Pokud žalobce tvrdil, že 1. žalovaná použila na vyplacení dědického podílu své sestře , jméno FO, prostředky ze společného jmění manželů, není zřejmé, jakou logickou konstrukcí dospěl žalobce k závěru, že by mu z tohoto důvodu mělo svědčit výlučné vlastnické právo k ideálnímu podílu ve výši ¼ na uvedených nemovitých věcech. Pokud se žalobce domnívá, že 1. žalovaná vyplatila své sestře dědický podíl z prostředků náležejících do SJM, mohl v rámci probíhajícího řízení o vypořádání společného jmění manželů domáhat, aby mu bylo nahrazeno, co ze společných prostředků bylo vynaloženo na výlučný majetek 1. žalované, tedy mohl uspět případně s žalobou na plnění. To jednoznačně vylučuje použití určovací žaloby.13. Stejné argumenty potom platí i pro žalobu proti 2. žalovanému, který se stal vlastníkem předmětných nemovitostí na základě darovací smlouvy uzavřené s 1. žalovanou.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. První žalované, která byla ve věci úspěšná, náleží náhrada nákladů za právní zastoupení dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za 4 úkony právní služby (převzetí věci, písemné podání ze dne , datum, , účast na ústním jednání dne , datum, a , Datum narození žalobce B, ) z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, , kde sazba odměny za 1 úkon činí , částka, , náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, 4 x , částka, , celkem , částka, .15. Druhý žalovaný nebyl v řízení zastoupen advokátem, má právo podle § 151 odst. 3 o.s.ř. na náhradu hotových výdajů ve výši po , částka, za každý úkon (převzetí věci, účast na ústním jednání dne , datum, ) dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., celkem , částka, .