9 C 46/2025-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 78 642 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 16. 6. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu poskytla na jeho účet úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s nominální úrokovou sazbou ve výši 66,8 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 3 969 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2022. Žalovaný uhradil splátku ve výši 3 969 Kč za měsíc červenec 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný další splátky přes upomínky neuhradil, žalobkyně úvěr zesplatnila a požadovala úhradu celé částky, která byla tvořena novou jistinou ve výši 69 659,64 Kč spolu s dosud nezaplacenými úroky za poskytnutí úvěru a súroky z prodlení až do zaplacení, smluvní pokutou ve výši 998 Kč, poplatky spojenými s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč. Žalovaný po zesplatnění celého úvěru uhradil následující částky: dne 16. 3. 2023 částku 3 700 Kč, dne 14. 4. 2023 částku 3 700 Kč, dne 15. 5. 2023 částku 3 700 Kč, dne 15. 6. 2023 částku 3 700 Kč, dne 14. 7. 2023 částku 3 700 Kč, dne 15. 8. 2023 částku 500 Kč, dne 15. 9. 2023 částku 1 000 Kč, dne 13. 10. 2023 částku 1 000 Kč, dne 15. 12. 2023 částku 500 Kč, dne 15. 1. 2024 částku 500 Kč a dne 15. 2. 2024 částku 500 Kč, celkem po zesplatnění celého úvěru zaplatil 22 500 Kč. Na základě těchto částek žalobkyně požadovala částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 48 242,64 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 998 Kč a ve výši 29 002 Kč, náhrady nákladů – poplatky spojenými s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 26. 1. 2023 do zaplacení ve výši 66,8 % p. a. a od 91. dne prodlení ve výši 15 % p. a.2. Žalovaný zůstal ve věci nečinný a souhlasil s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování listinami založenými do spisu žalobkyní a vzal za prokázané, že po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byla s žalovaným dne 16. 6. 2022 formou prostředku komunikace na dálku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč za sjednanou úrokovou sazbu 66,8 % ročně a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách po 3 969 Kč po dobu 48 měsíců s tím, že první splátka měla být uhrazena dne 20. 7. 2022. Žalovaný požádal o odklad splátek, jeho žádosti bylo vyhověno (výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru ze dne 16. 6. 2022, předsmluvní formulář k návrhu smlouvy č. , hodnota, , dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru, podpis na dálku, základní informace o klientovi, důkaz o odeslání 1 Kč, zaslaná SMS (informace o vyplacení), důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení), informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, doklad o vyplacení úvěru ve výši 60 000 Kč ze dne 16. 6. 2022, informační dokument o pojistném produktu – pojištění schopnosti splácet úvěry, přihlášky do pojištění, příloha 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , dodejka s datem převzetí zásilky 22. 6. 2022, splátkový kalendář, žádost o odklad splátek, upravený splátkový kalendář ze dne 20. 9. 2022, dopis ze dne 20. 9. 2022). Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr (hodnocení klienta, osobní data klienta, výpis záznamů z registru SOLUS, výpis z účtu ze dne 15. 6. 2022, výplatní lístky žalovaného). Žalovaný uhradil celkem částku 26 469 Kč (karta klienta). Žalovanému byly zasílány výzvy k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění pohledávky. Pohledávka byla zesplatněna ke dni 24. 1. 2023 a dopisem z téhož dne byla tato skutečnost oznámena žalovanému. Žalovanému právní zástupkyně žalobkyně rovněž zaslala předžalobní výzvu k plnění ze dne 13. 5. 2024 (výzvy k zaplacení ze dne 21.12. 2022 a 20. 1. 2023, oznámení ze dne 24. 1. 2023 – zesplatňovací dopis, předžalobní výzva, doklady o doručování).4. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.5. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. V posuzované věci se soud zabýval otázkou, zda ve smlouvě ujednaná výše úroků se nepříčí dobrým mravům. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že úrok za poskytnutý úvěr byl sjednán ve výši 66,8 % ročně.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. , spisová značka, , dle kterého „při sjednávání úroků při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček“.10. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, a č. j. , spisová značka, , kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům, a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o. z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy, a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.11. Soud v daném případě úrok posuzoval také systému ČNB ARAD, kde v rozhodném období se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácnosti pohybovaly do 10 % ročně. I kdyby soud nevycházel z tohoto systému ČNB, je soudu z rozhodovací činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklá úroková sazba pro obdobné úvěry pohybovala v rozmezí 8 až 9 %. Ujednání o úroku ve výši 66,8 % ročně je tak dle názoru soudu absolutně neplatné dle § 588 o. z.12. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků, ani k posouzení právního jednání žalobkyně, jako neplatného pouze v části. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 570 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stan přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městskému soudu v Praze č. j. , spisová značka, dospěl k závěru, že: „vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možnost od neplatné části oddělit, či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu č. , hodnota, o. z. včas (, právnická osoba, .Beck 2014, občanský zákoník I. obecná část, § 1 - 654, I. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání tedy smlouva o úvěru je tak v souladu s ustanovením § 588 o. z. ve spojení s §§ 576 a 577 o. z. (argumentum à contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jejími klienty jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně