98 C 276/2025-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k soudu se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení žalované částky a náhrady nákladů řízení s odůvodněním že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, když žalovaný vyčerpal , částka, . K uzavření žalobce uvedl, že Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www.ferratum.cz zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu.2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na výzvu usnesením nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 3962/19).4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5. Žalobce předložil smlouvu o úvěru znějící na částku , částka, , když vrácená částka měla činit , částka, , která nebyla žalovaným vůbec podepsaná. Žádný doklad o poskytnutí úvěru žalobce neoznačil a ani nepředložil.6. Po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba není důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto:7. V souzené věci nebylo ničím prokázáno, že žalovaný je dlužníkem žalobce ze smlouvy, o které tvrdí, že jí spolu uzavřeli, protože v řízení nebyla předložená žádná uzavřená smlouva a dokonce ani nebylo prokázaná skutečnost, že žalovaný od právního předchůdce žalobce skutečně nějaká plnění dle tvrzené smlouvy obdržel, čímž (logicky) nebylo ničím podpořeno žalobce tvrzení, o tom, že se v dané věcí jednalo o její plnění, které by mělo mít smluvní protiváhu v zaplacení. Současně nebylo ani prokázáno, že by souzená pohledávky byla převedena na žalobce, a ten byl tedy nyní věřitelem žalovaného. Hodnocení žalobcem přeložených důkazů soud uzavřel tak, že v řízení nebyly předloženy žádné důkazy, které by byly způsobilé prokázat, že v době rozhodnutí soudu žalovaný žalobci dluží žalovanou částku, když dokonce nebylo ani prokázáno, že by žalovaný byl někdy dlužníkem jakékoli v jiné – v řízení vystupující osoby, když soud zjistil že žaloby, žalobce žádné důkazní návrhy v tomto ohledu nemá.8. Z těchto důvodů soudu nezbylo než rozhodnout, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný sice měl úplný úspěch, ovšem nevznikly mu žádné účelně vynaložené náklady řízení, když po celou dobu řízení zůstal zcela nečinným.