15 C 180/2026-32 – Obvodní soud pro Prahu 9

ECLI: ECLI:CZ:OSPH09:2026:15.C.180.2026.1
Datum: 2026-06-25
Předmět: o 25 693,72 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb.
náklady řízenínáhrada nákladů
O co šlo: o 25 693,72 Kč s příslušenstvím (§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb.)
Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 26. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 25 693,72 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 12. 11. 2015 uzavřela s žalovaným smlouvu revolvingovém o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě žalovaný od žalobkyně čerpal celkem částku ve výši 156 806,51 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 26,28 % ročně hradit. Žalovaný na poskytnutý úvěr žalobkyni uhradil celkem částku ve výši 194 482,02 Kč, přičemž tato částka byla dle smlouvy započtena na jistinu úvěru, poplatky a úrok. Žalovaný však ze smlouvy neplnil řádně a včas a s plněním ze smlouvy se dostal do prodlení. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila, a to ke dni 21. 10. 2025. Žalovaný však po zesplatnění úvěru žalobkyni dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy, kterou žalobkyně žalovanému v této věci zaslala. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení částky 25 693,72 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru, poplatků a smluvních pokut, spolu s příslušenstvím, sestávajícím z úroku za poskytnutí úvěru a zákonného úroku z prodlení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K výzvě soudu uvedl, že nesouhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, k jednání konanému dne 25. 6. 2026 se však bez omluvy nedostavil, ačkoli předvolání mu bylo doručeno dne 14. 5. 2026.Žalobkyně se z nařízeného jednání konaného dne 25. 6. 2026 omluvila a v podání soudu doručenému dne 5. 6. 2026 vyslovila souhlas s rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Z předložené smlouvy vyplývá, že žalobkyně dne 12. 11. 2015 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr s výší kreditního rámce 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet, a to v měsíčních splátkách, z nichž výše jedné měla činit 4 % z dlužné částky. Žalovaný se rovněž zavázal žalobkyni zaplatit úrok za poskytnutí úvěru ve výši 26,28 % ročně, RPSN ve výši 35,06 % ročně a pro případ prodlení se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit rovněž smluvní pokutu ve výši 500 Kč a rovněž smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní prověřena kontrolou v registrech a databázích SOLUS, CBL a NCBL, jak vyplývá z předložené karty klienta. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný v průběhu let ze smlouvy opakovaně čerpal, avšak dlužnou částku zahrnující úrok za poskytnutí úvěru žalobkyni v celém rozsahu nezaplatil. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila, a to ke dni 21. 10. 2025, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ani po zesplatnění úvěru však žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil. Dopisem ze dne 18. 12. 2025 žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu. Do data podání návrhu žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, AnonymizovánoNa základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Právní poměr mezi účastníky se řídí zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dál jen „z. s. ú.“), a subsidiárně též zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dál jen „o. z.“). Bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému sjednané peněžní prostředky, zatímco žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a hradit sjednané úroky v souladu s § 2395 o. z. Smlouva byla uzavřena písemně a obsahovala podstatné údaje o úvěru, splácení, úrokové sazbě i RPSN. Nebyly zjištěny okolnosti zakládající její neplatnost ani nepřípustnost jejích ujednání. Žalobkyně rovněž splnila povinnost odborně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 9 z. s. ú. Žalovaný úvěr opakovaně čerpal, avšak neplnil řádně a včas své splátkové povinnosti, a dostal se tak do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně proto byla při splnění sjednaných podmínek oprávněna požadovat doplacení celého dluhu podle § 1931 o. z. Po zesplatnění je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit neuhrazenou jistinu, sjednaný úrok, sjednanou smluvní pokutu a úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaný se k věci nevyjádřil, tvrzení žalobkyně nijak nepopřel a pravost ani obsah předložených listin nezpochybnil. Soud proto uzavřel, že návrh byl podán po právu a v celém rozsahu mu vyhověl (výrok ad I).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 843 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 028 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 25 693,72 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za podání písemného návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč (výrok ad II).

Citovaná ustanovení

§ 142 (99/1963 Sb.)