21 C 121/2020-30 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne [datum] domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu za období od [datum] do [datum], vyplývající z provozování vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z jeho provozu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Přípisem ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do žalované jistiny zpět, neboť ji žalovaný dne [datum] (tj. po podání žaloby) uhradil. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení co do žalované jistiny zastavil. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód] (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3), číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. V době od [datum] do [datum] (celkem 93 dnů) neměl žalovaný ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka], sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši [částka] a z poplatku spojeného s mimosmluvním uplatněním práva ve výši [částka], avšak ten na tuto výzvu odeslanou mu dne [datum] nereagoval a ničeho neuhradil. 6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Naopak, po podání žaloby jistinu dluhu uhradil. 7. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“). 8. Ačkoliv byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem předmětného osobního vozidla, v období od [datum] do [datum] (celkem 93 dní) neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby ([částka]), stanovené v § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., vynásobené počtem dní (93 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno, tj. [částka]. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši [částka] stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek do garančního fondu žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona odeslané mu dne [datum], jež se dle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) dostala do sféry jeho dispozice dne [datum], řádně a včas nezaplatil, čímž se dostal dne [datum] dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení, a to až do dne zaplacení částky [částka], k čemuž došlo [datum]. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a že žalovaný žalovanou jistinu dluhu již uhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Úrok z prodlení přiznal žalobkyni od jí požadovaného data, v jí výslovně požadované kapitalizované výši, byť prodlení nastalo dříve a úrok z prodlení dosahoval dle výpočtu soudu vyšší částky; soud je totiž vázán žalobním návrhem a žalobkyni přisoudit více, než požaduje, nemůže. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. tak, že výrokem III. přiznal zcela úspěšné žalobkyni za situace, kdy žalovaný procesně zavinil částečné zastavení řízení zaplacením jistiny dluhu po zahájení řízení (pro něž byla žalobkyně nucena vzít důvodně podanou žalobu zčásti zpět), vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva k plnění a sepis žaloby) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] (celkem tedy [částka] + [částka] + [částka] + [částka]). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně. 11. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 12. Podle § 10 odst. 3 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se žalobkyni část zaplaceného soudního poplatku nevrací, neboť poplatková povinnost činí před i po částečném zpětvzetí žaloby [částka]. 13. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.