21 C 239/2021-36 — Obvodní soud pro Prahu 10

Manžel se návrhem na rozvod manželství domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství již neplní svou funkci. Manželka s rozvodem manželství souhlasila. Na základě shodných tvrzení manželů a dokazování provedeného listinnými důkazy a výslechy manželů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 7. 6. 2002 před [anonymizována tři slova] [obec a číslo]. Z manželství se narodily dosud nezletilé dcery [jméno] ([datum]) a [jméno] ([datum]). Manželé netvoří manželské společenství a nežijí spolu jako manželé zhruba 5 let. Manžel uvedl, že manželka změnila své chování, našla si milence, ubližovala dětem, manželka uvedla, že se s manželem navzájem odcizili, manžel na ni činil nátlak, od srpna 2019, kdy už spolu s manželem netvořili manželský pár, má nového životního partnera. O péči o nezletilé dcery v době po rozvodu rozhodl Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne [datum]. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství stanovené § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), neboť soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, přičemž byla splněna i podmínka § 755 odst. 3 o. z. Účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, a ani jeden z nich nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Soud nezjistil žádnou okolnost, která by naznačovala, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmy nezletilých dcer účastníků. Z uvedených důvodů soud návrhu výrokem I. rozsudku vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v neshodě povah manželů, ve vzájemném citovém ochladnutí, když manžel má za to, že mu manželka byla opakovaně nevěrná, manželka toto popírá, přičemž v současnosti (po ukončení soužití s manželem) má již nového životního partnera. Je tedy zjevné, že citový vztah mezi manželi není pozitivní a nelze očekávat obnovu manželského soužití. O náhradě nákladů řízení bylo výrokem II. rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, z něhož plyne, že v řízení ve statusových věcech manželských, jímž je i řízení o rozvod manželství, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99 /1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.