28 C 190/2021-51 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 11 170 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny dne 4. 12. 2019, na jejímž základě se žalobce zavázal dodávat na adresu [adresa] (dále jen„ odběrné místo“) elektřinu a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za ně cenu ve výši sjednané na základě smlouvy. Smlouva byla ukončena na základě žádosti žalovaného. Žalovaný neuhradil fakturu za elektřinu [číslo] ze dne 7. 5. 2020, splatnou dne 25. 5. 2020, na částku 17 356 Kč a dále neuhradil fakturu [číslo] ze dne 12. 6. 2020, splatnou dne 29. 6. 2020 na částku 2 814 Kč. Žalovaný uhradil celkem 9 000 Kč, zbývá uhradit 11 170 Kč. Žalovaný byl na nedoplatek upomínán, avšak neuhradil ničeho. 2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem [anonymizováno] s bydlištěm na území České republiky. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodným právem je právo české v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne 4. 12. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa, a žalovaný se zavázal k úhradě smluvní ceny (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny). Smlouva byla ukončena na základě žádosti žalovaného (žádost o ukončení smlouvy). Žalovanému vznikl za období od 4. 12. 2019 do 8. 6. 2020 nedoplatek na elektřině ve výši 20 170 Kč (faktura [číslo] ze dne 7. 5. 2020, faktura [číslo] ze dne 12. 6. 2020). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 11 170 Kč, avšak neuhradil ničeho (Výzva k plnění před podáním žaloby ze dne 14. 5. 2021, e-mailová výzva). 5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po konečnou fakturou stanoveném datu splatnosti. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a paušální náhrady výdajů ve výši 200 Kč (za dva úkony) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. 7. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.