35 C 120/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu ust. § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 o. s. ř. omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 3. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného za období od 10. 9. 2020 do 8. 1. 2021, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] ze dne 10. 6. 2020. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobkyně v postavení pojistitele a žalovaný v postavení pojistníka uzavřeli dne 16. 6. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka] Součástí smlouvy byly také všeobecné pojistné podmínky. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Celkové roční pojistné bylo stanoveno částkou 4 592 Kč. Žalovaný se zavázal pojistné hradit v čtvrtletních splátkách ve výši 1 148 Kč. Žalovaný neuhradil splátku splatnou dne 10. 9. 2020, a to ani přes upomínku ze dne 19. 11. 2020, ve které byl upozorněn na možnost zániku pojištění pro nezaplacení pojistného ve lhůtě do 7. 1. 2021. Za období od 10. 9. 2020 do 8. 1. 2021 činí dluh na pojistném částku 1 506 Kč. Žalovaný přes opakované výzvy dluh neuhradil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: smlouva uzavřená mezi účastníky je smlouvou pojistnou ve smyslu ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), současně se jedná o povinné pojištění (§ 2779 o. z.) odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zvláštního zákona, jímž je zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 112 odst. 1, písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 13 odst. 2 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, neboť účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu citovaných zákonných ustanovení. Žalovaný počínaje dnem 10. 9. 2020 neplnil svou povinnost platit žalobkyni pojistné dle této smlouvy, proto pojištění zaniklo, a to dnem 8. 1. 2021 (po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce). Žalobkyně má právo na doplacení pojistného ve výši 1 506 Kč. S ohledem na to, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením pojistného, je povinen zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 430 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.