5 C 370/2020-86 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 9. 9. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení 40 201 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 11. 1. 2018 smlouvu o službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalobkyně dodávala do odběrného místa na adrese [adresa] (dále jen„ odběrné místo“) elektřinu. Žalovanému byla za období od 5. 2. 2018 do 31. 1. 2019 vystavena faktura na částku 37 898 Kč, na kterou uhradil 15 849 Kč. Dluh žalovaného tak činí 22 049 Kč. Dále byla žalovanému vystavena faktura za období od 1. 2. 2019 do 5. 9. 2019 na částku 16 764 Kč, na kterou žalovaný ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, distributor elektřiny provedl odpojení odběrného místa od distribuční soustavy, za což vyúčtoval žalobkyni částku ve výši 908 Kč, přičemž žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 908 Kč, na kterou žalovaný ničeho neuhradil. S ohledem na to, že byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, za tyto výzvy účtoval částku ve výši 2 x 240 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Opatrovnice žalovaného ve vyjádření sdělila, že se jí podařilo žalovaného zkontaktovat s tím, že nemá kvůli covidu dostatek finančních prostředků na úhradu dluhu. Žalovaný sdělil, že nerozumí výši žalované částky, neboť na předmětné faktury již uhradil. Při jednání opatrovnice žalovaného uvedla, že ponechává na úvaze soudu rozhodnutí ve věci s výjimkou částek ve výši 2 x 240 Kč představující poplatky za odeslání upomínek, neboť jejich odeslání nebylo prokázáno. Účastníci uzavřeli dne 11. 1. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny do odběrného místa a žalovaný se zavázal žalobkyni řádně a včas uhradit dohodnutou platbu za tyto dodávky (Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ze dne 11. 1. 2018). Součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny účinné od 1. 6. 2018, které stanovily za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě platby oprávnění účtovat poplatek ve výši 240 Kč (Všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny od 1. 6. 2018, dále jen„ VOP“). Žalovanému byl za fakturační období 5. 2. 2018 – 31. 1. 2019 vystavena faktura na částku 37 898 Kč se splatností dne 21. 3. 2019 (Fakturou [číslo] na částku 37 898 Kč se splatností 21. 3. 2019). Za fakturační období 1. 2. 2019 – 5. 9. 2019 byla žalovanému vystavena faktura na částku 16 764 Kč se splatností 23. 9. 2019 (Fakturou [číslo] se splatností 23. 9. 2019). Žalovanému byla dne 11. 9. 2019 vystavena faktura na částku 908 Kč představující poplatek za samostatné odpojení (Fakturou [číslo] ze dne 11. 9. 2019, splatnou dne 25. 9. 2019; Ceníkem služeb platný od 1. 2. 2019). Žalobkyně vystavila dne 3. 6. 2019 a 15. 8. 2019 žalovanému upomínky (Upomínky ze dne 3. 6. 2019 a 15. 8. 2019). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky (Výzvou ze dne 27. 8. 2020 vč. 27. 8. 2020). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil na fakturu [číslo] částku 15 849 Kč. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutkový stav. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit sjednanou cenu. Žalobkyně vystavila za fakturační období 5. 2. 2018 – 31. 1. 2019 fakturu na částku 37 898 Kč, na kterou žalovaný uhradil 15 848 Kč a dále za období 1. 2. 2019 – 5. 9. 2019 fakturu na částku 16 764 Kč, na kterou žalovaný neuhradil ničeho do data splatnosti. Žalobkyně provedla odpojení odběrného místa od distribuční soustavy, za což žalovanému účtovala poplatek ve výši 908 Kč, který žalovaný neuhradil. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ EZ“). Dle § 50 odst. 2 EZ, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Dle VOP žalobkyně, za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby jsme oprávněni vám účtovat poplatek ve výši 240 Kč. Dle ceníku služeb žalobkyně s platností od 1. 2. 2019 samostatné odpojení na hladině nn činí 907,50 Kč. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán. Z důvodu výše uvedených soud žalobě vyhověl, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně sjednána smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 EZ, přičemž žalobkyně žalovanému řádně vyúčtovala za dodávky elektřiny za fakturační období. Žalovaný neuhradil na vystavené faktury řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, soud žalobě v této části v plném rozsahu vyhověl a v souladu s Ceníkem služeb žalobkyně s platností od 1. 2. 2019 uložil žalovanému kromě úhrady doplatků, které vycházejí z vystavených faktur, též poplatku za odpojení z distribuční soustavy ve výši 907,50 Kč. Soud žalobu zamítl co do částky 480 Kč (tj. 2 x 240 Kč), představující upomínky, neboť žalobkyně neprokázala, že by předmětné upomínky byly odeslány doporučeně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila, že by takové upomínky byly odeslány a tedy naplněny podmínky stanovené v ceníku služeb žalobkyně, soud tuto částku jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 545,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 011 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 201 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 a.t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. po 100 Kč, dále dvou úkonů po 2 740 Kč (účast na jednání soudu dne 13. 10. 2021 a 22. 11. 2021) dle § 11 odst. 1 a.t. a dvou náhrad po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 880 Kč ve výši 1 654,80 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůty k plnění uvedené ve výrocích I. a II. stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.