14 C 281/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 167 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující její nárok vznikl z titulu smlouvy o dodávce [anonymizováno] uzavřené mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem dne 21. 5. 2018, s odběrným místem na adrese [adresa], konkrétně z titulu neuhrazených plateb za odběr [anonymizováno] ve výše uvedeném odběrném místě za období od 20. 5. 2020 do 2. 9. 2021, vyúčtovaný žalované fakturou [číslo] ze dne 20. 5. 2021, splatnou dne 7. 6. 2021 na částku 16 892 Kč a fakturou [číslo] ze dne 2. 9. 2021, splatnou dne 20. 9. 2021 na částku 4 355 Kč. Z celkové částky 21 247 Kč žalovaná uhradila pouze 16 080 Kč. Žalovaná dluh nesplnila ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná je státním příslušníkem [země] s pobytem na území České republiky. Pravomoc českého soudu je dána dle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi [anonymizováno] republikou a [země] o právní pomoci v občanských věcech (sdělení [anonymizováno] [číslo] Sb. m. s.), rozhodné právo je právo české dle čl. 48 odst. 2 uvedené smlouvy. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci řízení uzavřeli dne 21. 5. 2018 smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky [anonymizováno] č. [spisová značka], jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat [anonymizováno] do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami a žalovaná se zavázala za odebranou [anonymizováno] uhradit žalobkyni řádně a včas cenu za tuto [anonymizováno] a související služby. Žalobkyně žalované vystavila za dodávky [anonymizováno] v období od 20. 5. 2020 do 17. 5. 2021 fakturu [číslo] na částku 3 892 Kč se splatností dne 7. 6. 2021 a za období od 18. 5. 2021 do 2. 9. 2021 fakturu [číslo] na částku 5 167 Kč se splatností 20. 9. 2021, kdy v uvedených fakturách na vyúčtovanou [anonymizováno] a související regulované služby započetla žalovanou uhrazené zálohy. Žalobkyně žalované před podáním žaloby zaslala předžalobní upomínku. Žalovaná na tyto faktury neuhradila již ničeho. 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 7. Po stránce právní soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách [anonymizováno] ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), která se typově blíží smlouvě kupní dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky [anonymizováno] a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala a svůj dluh vůči žalobkyni též uznala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou [anonymizováno] a s tím spojené služby právo požadovat po žalované úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně. 8. Žalovaná soudu neprokázala, že by žalovanou částku žalobkyni uhradila, soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 11. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.