14 C 83/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 3 160 Kč s příslušenstvím jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka], když žalovaná byla v období od 2. 11. 2020 do 15. 12. 2020 vlastníkem a provozovatelem tohoto vozidla a současně ohledně uvedeného vozidla v tomto období nebyla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Žalovaná částka se skládá z příspěvku ve výši 2 860 Kč a poplatku za upomínku 300 Kč. 2. Žalovaná s nárokem žalobkyně nesouhlasila s odůvodněním, že vozidlo bylo v polovině srpna 2020 poškozeno a bylo odstaveno v soukromé garáži, společnost měla ještě druhý automobil, který užívala dcera jednatele žalované, ta však v září 2020 odjela [anonymizována dvě slova], tedy měl toto auto jednatel k dispozici a druhý automobil nebyl potřeba. Žalovaná proto vypověděla pojištění vozidla a měla v úmyslu uložit registrační značky do depozitu, ten však byl v dané době nedosažitelný, neboť magistrát uzavřel řadu kontaktních míst, bylo obtížné se tam dovolat a sjednat si schůzku, jednatel žalované byl dne 3. 9. 2020 na kontrolní test covid a jeho výsledky obdržel až 18. 12. 2020, tedy musel dodržovat karanténu, nebyl nikdo jiný, koho by mohl uložením značek v depozitu pověřit, také bylo zakázáno cestování mezi okresy. Když jednatel zjistil, že uložení registračních značek není možné, uzavřel dne 16. 12. 2020 nové zákonné pojištění, 3. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: motorové vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] bylo v období od 2. 11. 2020 do 15. 12. 2020 zapsáno v registru vozidel jako provozované, jako vlastník a provozovatel vozidla byla zapsána žalovaná (výpisem z registru vozidel ve sdělení [stát. instituce] na č.l. 19-20). Pro uvedené vozidlo nebylo v toto období sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, když pojištění u společnosti [právnická osoba] ze smlouvy [číslo] skončilo uplynutím sjednané doby ke dni 1. 11. 2020 (výpis pojištění vozidla u pojistitele [právnická osoba], č. smlouvy [číslo], pojištění za období od 1. 11. 2015 do 1. 11. 2020), nové pojištění bylo sjednáno u [právnická osoba] pojišťovna s počátkem pojištění od 16. 12. 2020 (výpisem o pojištění vozidla, návrhem pojistné smlouvy [číslo] [právnická osoba]). Z návrhu pojistné smlouvy je zřejmé, že byla sjednána online, tj. prostředky komunikace na dálku. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] žalobkyně v celkové výši 3 160 Kč, výzvy žalované zaslala prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a tato byla žalované doručena dne 5. 1. 2021 (výzvou k úhradě příspěvku, vyjádřením [anonymizováno] o doručení zásilky). Dále žalobkyně zaslala žalované upomínku k úhradě příspěvku ze dne 7. 5. 2021, která byla žalované doručena dne 11. 5. 2021, kdy byla osobně převzata jednatelem žalované (upomínkou, vyjádřením [anonymizováno] o doručení zásilky, doručenkou). Dne 8. 12. 2021 pak žalobkyně odeslala žalované předžalobní upomínku a tato byla žalované doručena dne 9. 12. 2021 (předžalobní výzvou, výpisem o sledování zásilek). 4. Soud zamítl návrh na provedené důkazu fotodokumentací a fakturami [číslo] které mají prokazovat stav vozidla a provedené opravy, a to z důvodu jejich nadbytečnosti, když zjišťování technického stavu vozidla není pro posouzení věci relevantní. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel, je povinen zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Výše příspěvku je pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad [anonymizována tři slova] do [anonymizována tři slova] stanovena § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (65 Kč / den). Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti platí vyvratitelná domněnka (má se za to), že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. V rozhodném období byla jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla zapsána v evidenci motorových vozidel žalovaná, žádným z navržených a provedených důkazů nebyla správnost a pravdivost těchto údajů zpochybněna a soud nemá tedy důvod o správnosti zápisu pochybovat. Uzavřel tedy, že žalovaná byla v žalovaném období vlastníkem a provozovatelem daného vozidla, pro toto vozidlo neměla sjednáno pojištění odpovědnosti a proto jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek, jehož výše je součinem denní sazby příspěvku s ohledem na druh vozidla a počtu dní, po které vozidlo nebylo pojištěno. 6. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč, představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, vyplývá z § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti, výše těchto nákladů je dána vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. 7. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku, kdy tuto lhůtu žalobkyně poskytla žalované nad rámec požadavků § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti, který stanoví, že lhůta musí být poskytnutí v trvání nejméně 30 dnů. Jelikož žalovaná tuto částku k uvedenému datu splatnosti neuhradila, dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a žalobkyni vznikl též nárok na zákonný úrok z prodlení od uvedeného dne dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. V řízení nebylo zjištěno, že by vozidlo bylo v žalovaném období odcizeno, nebo nastala jiná výjimka z povinnosti pojištění. Tvrzení žalované, že vozidlo bylo v daném období odstaveno v garáži a nebylo provozováno, není pro posouzení věci relevantní, neboť i případná neprovozuschopnost vozidla nezakládá výjimku povinnosti pojištění, kdy současná úprava je postavena na formálním pojetí pojištění odpovědnosti a vychází ze stavu zápisu v registru vozidel. Pokud skutečně vozidlo nebylo schopno provozu, bylo povinností žalované tuto skutečnost zapsat do registru vozidel, a to ve lhůtě [anonymizováno] pracovních dnů ode dne, kdy příslušná změna nastala, jak jí ukládá § 11 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. Toto však žalovaná neučinila. Jednatel žalované tvrdil, že mu v tom bránila opatření vlády přijatá v souvislosti s pandemií [anonymizována dvě slova], to však považuje soud za tvrzení ryze účelové. Žalovaná tvrdila, že k poškození vozidla došlo v polovině srpna a z důvodu neprovozuschopnosti vozidla vypověděla pojištění a chtěla uložil reg. značky do depozitu, výpověď pojištěné smlouvy žalovanou však prokázána nebyla, naopak bylo prokázáno, že pojištění zaniklo uplynutím sjednané doby až ke dni 1. 11. 2020 a následně žalovaná uzavřela nové pojištění s účinností od 16. 12. 2020, kdy toto pojištění bylo sjednáno distančně. Žalovaná je právnickou osobou, která má povinně zřízenu datovou schránku, tedy bylo možno komunikovat s úřady elektronicky, ostatně tak i žalovaná činila (viz sjednané pojištění s počátkem pojištění od 16. 12. 2020). To se týká i žádosti o vyřazení vozidla z provozu, když v dané době vyhlášeného nouzového stavu stačilo podat elektronickou žádost na příslušný úřad a registrační značky mohly být odevzdány později, za rozhodné datum uvedené v registru jako datum vyřazení by pak bylo zapsáno datum podání žádosti (srovnej veřejně dostupné informace na stránkách Ministerstva dopravy Ministerstvo dopravy ČR - [ulice] agendy [webová adresa]). Žalované tedy nic nebránilo takto postupovat, případně uložením značek do depozitu pověřit jinou osobu, žalovaná tak však neučinila. Ostatně že se jedná o zcela účelovou obranu lze usuzovat i z toho, že ani po odpadnutí tvrzené překážky (získání negativního výsledku testu [anonymizováno]) žalovaná nepřistoupila k odhlášení vozidla a odevzdání reg. zn., ale uzavřela novou pojistnou smlouvu. Obranu žalované tak soud považuje za účelovou a zcela nedůvodnou. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 160 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve