17 C 44/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 10

Manželka se domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželé spolu od 20.7.2021 nežijí a již dříve došlo k citovému odcizení. Manžel se k návrhu na rozvod připojil. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi obou manželů, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: manželství účastníků bylo uzavřeno dne 23. 8. 2013 v Úřadem městské části [obec a číslo], z manželství se nenarodily žádné děti, manželé netvoří manželské společenství od 20.7.2021 nevedou společnou domácnost, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. Jako příčinu rozvratu vnímají manželé rozdílný názor na pořízení dětí, problémy v komunikaci a dlouholeté odcizení. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.