21 C 172/2022-63 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí [částka] se zákonným úrokem z prodlení, s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazené platby za [anonymizována dvě slova], který žalobkyně dodávala na základě Smlouvy o [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] v odběrném místě na adrese [adresa]. 2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Žalovaný totiž byt ([anonymizována tři slova] v roce [rok]. Poté hradil [anonymizováno] za [anonymizováno] nový vlastník bytu. To muselo být žalobkyni zřejmé, neboť při platbě je identifikován majitel účtu. Předžalobní výzvu zaslala žalobkyně na neplatnou adresu, přitom správnou adresu mohla snadno zjistit náhledem do veřejného rejstříku. Žalovaný uhradil jistinu dlužné částky ve výši [částka] dne [datum]. Nároky žalobkyně na úhradu nákladů řízení a úroku z prodlení jsou neoprávněné, neboť žalobkyně měla jednat s řádnou péčí, zjistit správnou adresu, a tím předejít podání žaloby a vzniku prodlení. 3. Žalobkyně s argumentací žalovaného nesouhlasila. Podle všeobecných podmínek byl žalovaný povinen informovat žalobkyni o změně údajů, bylo by administrativně zatěžující, kdyby měla žalobkyně ověřovat aktuální údaje klientů. Žalovaný smlouvu nevypověděl a neinformoval žalobkyni, že byt prodal. Žalobkyně nemůže změnit účastníka smlouvy jen proto, že úhrady zasílá třetí osoba. Při zasílání předžalobní výzvy vycházela žalobkyně z toho, že služby byly po dobu několika let řádně hrazeny, až faktura [číslo] za období od [datum] do [datum] nebyla uhrazena. Žalobkyně trvá na úhradě zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení. 4. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do jistiny ve výši [částka] podáním ze dne [datum]. Důvodem částečného zpětvzetí bylo to, že žalovaný po podání žalobu uhradil částku ve výši [částka]. Žalobkyně nadále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení v této části zastavil; předmětem řízení zůstal zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že účastníci řízení podepsali dne [datum] smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně [anonymizována dvě slova] do [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa]. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], nedoplatek za [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], a to za období od [datum] do [datum]. Na faktuře byla jako doručovací adresa uvedena adresa [adresa], adresát [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě, vyzvala jí žalovaného k úhradě nezaplacené faktury do 7 dnů od obdržení výzvy. Tato zásilka č. [anonymizováno] byla dne [datum] dodána do P. O. boxu žalovaného, neboť na adrese na [obec a číslo] nebyl žalovaný zastižen (výpisem ze sledování zásilky [anonymizováno] na stránkách [anonymizováno]). Žalovaný však na předžalobní výzvu nereagoval. 7. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „zákon“), ve spojení s § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 8. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o [anonymizována tři slova] ve smyslu § 72 odst. 2 zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu [anonymizována dvě slova] a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, resp. vyfakturovanou cenu uhradil až po podání žaloby. 9. Soud se zabýval otázkou, kdy nastala splatnost dluhu a kdy se žalovaný dostal do prodlení. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že faktura se do dispoziční sféry žalovaného nedostala, neboť ten se na adrese, kam mu byla zaslána, nezdržoval a objektivně se nemohl s fakturou seznámit. Žalobkyně správně uvádí, že žalovaný byl dle všeobecných podmínek povinen informovat ji o změně adresy. K tomu však soud poznamenává, že porušení smluvní povinnosti informovat žalobkyni o změně adresy není pro posouzení doručení, resp. dojití právního jednání relevantní (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). První prokazatelně došlou výzvou k plnění je až předžalobní upomínka ze dne [datum]. Tato byla vložena žalovanému do P. [příjmení]. Boxu dne [datum]. Tím se předžalobní upomínka dostala do dispoziční sféry žalovaného a žalovaný se mohl objektivně s obsahem tohoto právního jednání seznámit. Skutečnost, že právní jednání dojde adresátovi jeho dodáním do [anonymizováno] [příjmení]. Boxu, potvrzuje rovněž judikatura, viz např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. 10. Prodlení žalovaného tedy nastalo dne [datum] (den po uplynutí sedmidenní lhůty k plnění) a skončilo [datum] úhradou dluhu. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení v uvedeném období a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem II. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud nárok na úrok z prodlení výrokem III. zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem IV. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. Soud zohlednil, že řízení bylo zastaveno co do částky [částka], přičemž žalobkyně svým částečným zpětvzetím žaloby částečné zastavení řízení nezavinila, neboť vzala zpět návrh, který byl podán důvodně, pro chování žalovaného (žalovaný požadovanou jistinu dobrovolně uhradil po podání žaloby, předžalobní upomínky se dostala do sféry jeho dispozice). 12. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí ze dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum]) včetně dvou paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., dvou paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 14. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.