21 C 36/2021-35 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 695,84 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené platby za odběr [anonymizováno] v odběrném místě na adrese [adresa žalované], v období od 15. 11. 2019 do 27. 5. 2020. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedla, že celková dlužná částka vůči žalobkyni činí 6 762,84 Kč. Zároveň uvedla, že je osobou nemajetnou a požádala o sjednání splátkového kalendáře. Na dotaz soudu, zda nárok uznává a kolik by byla schopna splácet, žalovaná nijak nereagovala. 3. Dne 12. 5. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 400 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaná uhradila dne 5. 3. 2021 200 Kč a dne 5. 5. 2021 200 Kč. Soud proto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne 16. 10. 2021, řízení v této části zastavil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že účastníci řízení podepsali dne 8. 12. 2014 smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat [anonymizováno] do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a na druhé straně závazek žalované uhradit řádně a včas žalobkyni cenu za dodaný [anonymizováno] a související služby dle vystavené faktury. Žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 2. 6. 2020, splatnou dne 23. 6. 2020, cenu za dodaný [anonymizováno] ve výši 4 195,84 Kč, a to za období od 15. 11. 2019 do 27. 5. 2020. Žalovaná na uvedenou fakturu uhradila celkem 1 500 Kč ve třech splátkách dne 7. 7. 2020, 6. 11. 2020, 7. 12 2020, vždy ve výši 500 Kč. Po podání žaloby žalobkyně uhradila 200 Kč dne 5. 3. 2021 a 200 Kč dne 5. 5. 2021. Zbývající dlužnou částku ve výši 2 295,84 Kč však žalovaná neuhradila. 6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 7. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „zákon“), ve spojení s § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 8. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách [anonymizováno] ve smyslu § 72 odst. 2 zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaná na svůj dluh hradila jen částečně, zbývající dlužnou částku neuhradila, a nesplnila tak svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky [anonymizováno] a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný [anonymizováno] a s tím spojené služby právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Návrhu žalované na určení splátkového kalendáře soud nevyhověl, neboť předmětem žaloby je pouze částka ve výši 2 295,84 Kč. Rozdělení takto nízké částky na splátky není dle soudu účelné a nadto žalovaná nereagovala na výzvu soudu, aby sdělila, jaká výše splátky je pro ni únosná. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, vůči žalované, jež svým jednáním (úhradou části dluhu po podání žaloby) procesně zavinila částečné zastavení řízení, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 662 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 695,84 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí, výzva k plnění, sepis žaloby) a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a jedné paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 11. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a další údaje (čísla smluv, vyúčtování, vyúčtované položky), čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t. 12. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 13. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.