23 C 124/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 2. 2019 domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku 9 754,98 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela dne 30. 3. 2021 online Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku 5 000 Kč dne 30. 3. 2021, které zaslala na bankovní účet č. [bankovní účet]. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru byl úvěr poskytnut jako bezúčelový a smluvní strany si dohodly smluvní úrok ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny. Žalovaná se zavázala uhradit tento úvěr, ve třech splátkách nejpozději do 30. 6. 2021, v celkové výši 9 510 Kč. První splátka ve výši 3 169, 07 Kč byla splatná dne 30. 4. 2021 a skládala se z části jistiny ve výši 1 614,07 Kč, poplatku za správu ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1% denně z dlužné části jistiny ve výši 155 Kč. Druhá splátka ve výši 3 169,07 Kč byla splatná dne 30. 5. 2021 a skládala se z části jistiny ve výši 1 667,49 Kč, poplatku za správu ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1% denně z dlužné části jistiny ve výši 101,58 Kč. Třetí splátka ve výši 3 171,71 Kč byla splatná dne 30. 6. 2021 a skládala se z části jistiny ve výši 1 718,44 Kč, poplatku za správu ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1% denně z dlužné části jistiny ve výši 53,27 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil. Strany si domluvily smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení z částky z neuhrazené jistiny. Žalobkyně vyzvala žalovaného první písemnou upomínkou ze dne 17. 5. 2021 a i druhou upomínkou ze dne 31. 5. 2021, avšak bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů (Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], protokol o podpisu smluvních dokumentů, výdajový pokladní doklad na částku 5 000 Kč, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, příloha [číslo] Všeobecné obchodní podmínky, příloha [číslo] výpočet RPSN, kopie občanského a řidičského průkazu [celé jméno žalovaného], platový výměr ze dne 1. 10. 2009, výplatní páska prosinec 2020, výpis z bankovního účtu za prosinec 2020, leden 2021 a únor 2021 vedený u [právnická osoba], nepodepsané čestné prohlášení ze dne 30. 3. 2021, splátkový kalendář ke dni 30. 3. 2021, výpis z bankovního účtu [právnická osoba] ke dni 30. 3. 2021, e-mail ze dne 21. 6. 2021, výzva k uhrazení dlužné částky ze dne 17. 5. 2021 a předžalobní výzva ze dne 30. 6. 2021) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 30. 3. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splatit ve třech splátkách nejpozději do dne 30. 6. 2021 spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně žalovanému poskytla částku 5 000 Kč dne 30. 3. 2021. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného z předloženého platebního výměru z roku 2009 znějícího na částku 19 000 Kč hrubého a výplatní pásky z prosince 2020 znějící na částku 28 662 Kč čistého. Žalobkyně a žalovaný si ve smlouvě dále sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení z částky z neuhrazené jistiny. Žalovaný však porušil svou povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy, když splátky ve sjednané výši nehradil řádně a včas. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Žalovaný byl před podáním žaloby opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. Na vztah mezi účastníky řízení soud aplikoval ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., žalovanému byl poskytnut úvěr v částce ve výši 5 000 Kč, částku měl vrátit do 30. 6. 2021, a to ve 3 splátkách. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, vznikl tak žalobkyni nárok domáhat se žalované částky, jakožto úroků z prodlení a smluvní pokuty u soudu. Žalobou uplatněný nárok byl prokázán, žalovaný neprokázal, že by žalovanou částku žalobkyni uhradil. Soud proto žalobkyni uvedený nárok přiznal a zavázal žalovaného k jeho úhradě včetně úroků z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta, v kapitalizované výši 244,98 Kč, je přiměřená a v souladu s platnou právní úpravou, a proto žalobě v této části vyhověl. Žalobkyně má zároveň proti žalovanému nárok na zákonný úrok z prodlení, a to dle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 050 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 755 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby). Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I a II v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.