34 C 154/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 14. 3. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 456 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že nárok vznikl z titulu smlouvy o dodávce [anonymizováno], uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou jako odběratelem dne 7. 12. 2020, s odběrným místem na adrese [adresa], konkrétně z titulu neuhrazených plateb za odběr [anonymizováno] ve výše uvedeném odběrném místě. Výše uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa [anonymizováno] a žalovaná se zavázala odebírat [anonymizováno] a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná tuto svoji povinnost porušila, když za období od 9. 12. 2020 do 13. 4. 2021 z faktury [číslo] ze dne 28. 1. 2021 se splatností dne 15. 2. 2021 neuhradila částku 4 054 Kč a z faktury [číslo] se splatností dne 10. 5. 2021 neuhradila částku 402 Kč. Na opakované upomínky, včetně upomínky před žalobou žalovaná nereagovala. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli dne 7. 12. 2020 smlouvu o dodávce [anonymizováno] s odběrným místem na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (smlouva č. [spisová značka]). Žalovaná za období od 9. 12. 2020 do 25. 1. 2021 elektřinu neuhradila v plné výši, když na nedoplatek ve výši 4 456 Kč neuhradila ničeho (faktura [číslo] ze dne 28. 1. 2021 se splatností dne 15. 2. 2021 a faktura [číslo] ze dne 21. 4. 2021 se splatností dne 10. 5. 2021). Žalovaná dluh nesplnila ani po zaslání předžalobní upomínky (výzva ze dne 25. 1. 2022 s potvrzením o odeslání). Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok ze smlouvy o sdružených dodávkách [anonymizováno] ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud dále přiznal žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se jedná o vzájemný závazek podnikatelů. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.