34 C 191/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 8. 3. 2022 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 934 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (ke dni 1. 4. 2020 přešlo veškeré jmění na žalobkyni), s žalovaným uzavřela dne 6. 12. 2019 smlouvu [číslo] kterou se zavázala žalovanému poskytovat služby [anonymizována dvě slova] Součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovanému byla touto smlouvou též zapůjčena [anonymizována dvě slova], a to konkrétně [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([číslo]) a [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] ([číslo]). Žalovaný porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy, když nehradil řádně a včas ceny za poskytnuté služby, proto právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy, a to odstoupením od smlouvy ze dne 7. 1. 2021. Žalovaný však nevrátil [anonymizována dvě slova], ač toto měl učinit nejpozději do [číslo] dnů od ukončení smlouvy. Žalovaná částka sestává ze smluvní pokuty za nevrácení těchto [anonymizováno] po 2 000 Kč za každé [anonymizováno] a dále z částky 934 Kč - z poplatku [anonymizována dvě slova] z důvodu nedoplatku a neuhrazeného nájemného [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud z hlediska skutkového stavu věci (na základě předložených listinných důkazů) dospěl k závěru, že dne 6. 12. 2019 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva [číslo] o poskytování [anonymizována dvě slova] služeb [anonymizována dvě slova], jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky pro poskytování veřejně [anonymizováno] služeb [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [země]. Žalovanému byla [anonymizována dvě slova], a to [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] za cenu 70 Kč měsíčně za každé [anonymizováno] (smlouvou [číslo] [anonymizováno], zakázkovým listem). V důsledku porušení povinností hradit řádně a včas ceny za poskytnuté služby odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy, žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku a vrácení [anonymizováno], a pro případ, že je nevrátí, byl vyzván k zaplacení smluvní pokuty za nevrácená [anonymizováno] (upomínkami právní předchůdkyně žalobkyně, odstoupením od smlouvy). Žalovaný dluh, který sestává ze smluvní pokuty za nevrácení [anonymizováno] ve výši 4 000 Kč (2 000 Kč za [anonymizováno] zařízení), z poplatku [anonymizována dvě slova] z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč a neuhrazeného nájemného, neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky (upomínkami právní předchůdkyně žalobkyně, předžalobní výzvou s poštovním podacím archem). Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok z titulu smlouvy o poskytování služeb [anonymizována dvě slova] dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). V rámci této smlouvy byl upraven nájem věcí movitých s tím, že žalovaný nájem řádně a včas nehradil, ač k tomu byl povinen dle § 2316 odst. 1 o.z. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 934 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K ponížení oproti návrhu došlo dle § 14b a.t., neboť soud shledal, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, když žalobu tohoto znění žalobkyně jistě uplatňuje i v řadě dalších věcí. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.