34 C 26/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 8 629 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že nárok vznikl z titulu smlouvy o dodávce [anonymizováno], uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným jako odběratelem dne 11. 2. 2020, s odběrným místem na adrese [adresa žalovaného], konkrétně z titulu neuhrazených plateb za odběr [anonymizováno] ve výše uvedeném odběrném místě. Výše uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa [anonymizováno] a žalovaný se zavázal odebírat [anonymizováno] a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, když za období od 11. 2. 2020 do 11. 11. 2020 z faktury [číslo] ze dne 16. 11. 2020, splatné dne 3. 12. 2020 a znějící na částku 12 629 Kč uhradil pouze 4 000 Kč, na zbývající dlužnou částku ve výši 8 629 Kč neuhradil ničeho. Na upomínku před žalobou ze dne 10. 8. 2021 ani na e-mailovou výzvu k úhradě dluhu z téhož dne žalovaný nereagoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli dne 11. 2. 2020 smlouvu o dodávce [anonymizováno] s odběrným místem na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný za období od 11. 2. 2020 do 11. 11. 2020 [anonymizováno] neuhradil v plné výši - z celkové za odběr [anonymizováno] vyúčtované částky 12 629 Kč (faktura [číslo] ze dne 16. 11. 2020, splatná dne 3. 12. 2020 a znějící na částku 12 629 Kč) uhradil částku 4 000 Kč. Na dlužnou částku ve výši 8 629 Kč žalovaný neuhradil ničeho ani po zaslání předžalobní upomínky. Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok ze smlouvy o sdružených dodávkách [anonymizováno] ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.