5 C 309/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne21 .6.2022 domáhala na žalovaném zaplacení 765 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný neměl od 9.9.2020 do 13.9.2020 k osobnímu automobilu sjednané pojištění odpovědnosti, na základě čehož jej vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 465 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč se splatností 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaný na výzvu žalobkyně nikterak nereagoval a svůj dluh neuhradil. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Vietnamu s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný byl žalobkyní dopisem ze dne 31.12.2020 vyzván k úhradě částky ve výši 765 Kč, neboť žalovaný v období od 9.9.2020 do 13.9.2020 neměl sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k vozidlu [registrační značka], jehož byl vlastníkem/provozovatelem, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení předmětné výzvy. Předmětná částka se sestávala z příspěvku ve výši 465 Kč (tj. za 5 dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, vynásobeno 93 Kč, představující denní sazbu) a dále částky ve výši 300 Kč, představující náklady žalobkyně na uplatnění pohledávky. Předmětný dopis byl žalovanému doručen dne 15.1.2021 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31.12.2020 vč. Dokladu o odeslání). Žalovaný částku neuhradil a proto byl upomínán upomínkou ze dne 21.2.2022 a následně předžalobní výzvou ze dne 20.4.2022 (prokázáno upomínkou,; Předžalobní upomínkou vč. Dokladu o odeslání). 6. Dle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění úč. ke dni 1. 12. 2019 (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Za porušení výše uvedené povinnosti je pak dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti. Tato osoba je povinná k zaplacení příspěvku Kanceláři (žalobkyni) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Výše denní sazby příspěvku u osobního automobilu činí 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí v souladu s výše uvedenou vyhláškou 300 Kč dle § 2a vyhlášky. 8. Na základě výše uvedeného tak dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaný coby vlastník/provozovatel předmětného osobního automobilu byl povinen sjednat v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona, pojištění odpovědnosti, a to za celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, kdy vozidlo nebylo za období od 9.9.2020 do 13.9.2020 pojištěno, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek do garančního fondu ČKP v souladu s § 4 odst. 1 zákona, kdy jeho výše je dána počtem dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno (tj. v tomto případě 5 dní). Výše denní sazby tak vyplývá z vyhlášky, která činí 93 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 465 Kč tj. 5 dnů x 93 Kč. Dále v souvislosti s tím žalobkyni vzniklo právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v souladu s § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč. 9. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 765 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.