59 C 266/2021-63 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Manželka se návrhem na rozvod manželství ze dne [datum] domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství již neplní svou funkci, neboť zejména s ohledem na dlouhodobé odloučení manželů došlo k jejich odcizení a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manžel je od ledna [rok] ve výkonu trestu odnětí svobody, prakticky nezná mladší dceru, manželka byla na výchovu sama a situace na ni těžce doléhala, což vedlo ke krizi, která se manželům nepodařila překonat. 2. Manžel k výzvě soudu učinil podání ze dne 17. 1. 2022, v němž uváděl, že by chtěl, aby manželka„ zastavila“ proces rozvodu, má za to, že se chce manželka rozvést kvůli finančním otázkám. Poukazoval na to, že jí zajistil, že doma zanechal vyšší finanční obnos, že by mohla v domě pronajímat nějaký pokoj a z předmětného výdělku by byla alespoň částečně zajištěna. Dále se zaobíral tím, že je milujícím otcem, jaké jsou majetkové poměry v rodině (i příbuzných ze strany manželky) avšak k podstatě rozvodu manželství, okolnostem rozvratu apod. se vůbec nevěnoval. 3. Manžel je státním příslušníkem [země] s obvyklým pobytem v ČR, aktuálně je ve výkonu odnětí trestu svobody; manželka je státní příslušnicí ČR. Mezinárodní pravomoc českých soudů je dána v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a), prvý odsek Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 z 27. 11. 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, neboť manželé mají na území ČR obvyklé bydliště. Místní příslušnost zdejšího soudu je dána dle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Rozhodné je české právo dle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. 4. Při jednání manželka na rozvodu trvala. Manžel uvedl, že má za to, že manželství není rozvráceno a je možno jej obnovit, přičemž kromě dále uváděných argumentů měl za to, že ve věci není možno jednat, neboť dle jeho názoru nebylo řízení ve věci svěření do péče a určení výživného pro dobu do a po rozvodu ohledně nezletilých dcer manželů, vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 25 P 69/2021, pravomocně skončeno, neboť rozsudek byl manželovi doručen v českém jazyce, on mu neporozuměl, podal později odvolání, přičemž s ohledem na skutečnost, že rozsudek nebyl v angličtině, tak má za to, že odvolání podal včasně. K tomuto soud uvádí, že nemá důvodu pochybovat o tom, že předmětné rozhodnutí je v právní moci (soud měl v době jednání k dispozici stejnopis s vyznačenou doložkou právní moci) a k tvrzení manžela o tom, že mu měl být rozsudek přeložen, odkazuje soud na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. 19 Co 218/2013, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 67/2018, jež uzavírá, že z § 18 odst. 1 věty druhé zákona č. 99 /1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), nelze dovozovat povinnost soudu zajistit překlad jím vydaného rozhodnutí do jazyka, jemuž rozumí účastník řízení, který neovládá český jazyk. Manželovi bylo zajištěno tlumočení při jednání jak u opatrovnického soudu, tak v tomto řízení o rozvod, čímž bylo dostáno jak uváděnému ustanovení o. s. ř., tak závazkům plynoucím z Listiny základních práv a svobod i mezinárodních smluv, neboť předmětná ustanovení směřují především na situace, kdy je nařízeno jednání, a účastník neznalý jednacího jazyka by tak nemohl bezprostředně reagovat na průběh jednání. 5. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato skutková zjištění: 6. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce]; u manželky se jedná o prvé manželství, u manžela o manželství druhé, z něhož se narodily dvě děti, které jsou dosud nezletilé, a to [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela], [datum narození] a [anonymizována dvě slova] [celé jméno manžela], [datum narození] (oddací list, shodná tvrzení manželů). 7. O poměrech nezletilých dcer manželů bylo pro dobu do i po rozvodu manželství rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. 1. 2022, číslo jednací 25 P 69/2021-68 (25 P a Nc 324/2021, 25 P a Nc 325/2021), který nabyl právní moci dne 12. 3. 2022 (rozsudkem ObS pro Prahu 10 p 69/2021-68). 8. Manžel se aktuálně nachází ve výkonu trestu odnětí svobody (dále jen„ VTOS“), posledním rozsudkem byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a byl zařazen do věznice s ostrahou (rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. 5 To 265/2019), přičemž mu byl uložen též trest vyhoštění, který by měl být vykonán po propuštění z VTOS, jež by mělo připadnout na den 17. 1. 2026 (evidencí CEVO, sdělením manžela). Manžel je ve VTOS od ledna 2019. Ohledně trestu vyhoštění uvedl, že se jej pokouší zvrátit a podal ve věci mimořádný opravný prostředek (tvrzením manžela). 9. Manželé spolu nebydlí od doby, kdy manžel nastoupil do VTOS, tedy od ledna 2019; kontakty mezi nimi byly i poté, manželka manžela navštěvovala, a to i s dcerami, přičemž jedna z návštěv byla, když mladší dceři bylo teprve několik týdnů. Manželka manželovi posílala fotografie dětí, kontaktovali se všichni též prostřednictvím Skypu (shodná tvrzení manželů). 10. Manželka považuje manželství za rozvrácené, vztah manželů za zcela nefunkční a nevidí žádnou možnost jeho obnovy. Nedokáže si představit, že by poté, co manžel bude propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, s ním obnovila manželské soužití. Pakliže dojde k výkonu vyhoštění, tak si nedovede představit, že by s/za ním vycestovala. Nechce žít s někým, kdo byl již několikrát trestán a nechce této situaci vystavovat děti. K manželovi již žádné city nechová, ztratila v něj důvěru, nevěří tomu, že po opuštění věznice upustí od trestné činnosti. Důvodem, proč se chce rozvést je to, jaký je manžel člověk; finanční otázky v tom roli nehrají, ostatně manželka uvedla, že výživné na děti nedostává. Manželské soužití bylo ukončeno před 3,5 lety, a to v souvislosti s nástupem manžela do VTOS, předtím sdíleli společnou domácnost, manželství bylo s běžnými problémy; volnočasové aktivity spolu trávili naprosto minimálně, poslední společná dovolená proběhla v roce 2017 (výpověď manželky). 11. Manžel považuje manželství za funkční, a to i s ohledem na skutečnost, že mu manželka slíbila, že za ním s oběma dětmi přijdou na návštěvu a též je pro manžela podstatné, že uzavřeli též církevní sňatek, neboť před [příjmení] slíbil věrnost a že spolu s manželkou budou v dobrém i zlém; manželství dle něj rozhodně rozvráceno není. Je přesvědčen o tom, že po propuštění z VTOS mohou s manželkou obnovit soužití, a to i za situace, že by bylo vykonáno vyhoštění, neboť předmětný trest je na dobu 1 roku a on by se po uplynutí této doby vrátil do ČR, a to vše navzdory tomu, že ví, že manželka prohlásila, že si toto nedokáže představit a v budoucnu soužití s manželem obnovovat nehodlá. I přesto, že je již 3,5 roku ve vězení, tak se nedomnívá, že manželství by bylo rozvráceno. Předtím, než nastala pandemie COVID-19, tak má za to, že manželství fungovalo i přesto, že byl ve vězení, neboť probíhaly poměrně často návštěvy. Manžel opakovaně poukazoval na to, že má skutečně rád děti a má za to, že jediný důvod pro rozvod je ten, že by manželka z toho měla mít finanční prospěch. Manžel má na celou věc zcela jiný pohled než manželka, stejně tak je odlišné jeho přesvědčení ohledně sňatku a ohledně fungování manželství (výpověď manžela). 12. Soud zamítl návrhy na dokazování učiněné manželem, a to návrhy na provedení důkazů prokazujících, že poskytoval finance a podporoval finančně manželku, dále že manželce poskytl částku 100 000 Kč, že jemu bylo převedeno 100 000 Kč ze strany paní [jméno] [příjmení], a to v době, kdy byl ve věznici, dále návrh na důkaz videozáznamem o předání peněz a konečně návrh na výslechy policistů, kteří mu zajistili rozhovor po telefonu s obhájcem [jméno] [příjmení] a že v bytě zanechal hotovost ve výši 500 000 Kč Tyto důkazy byly zamítnuty pro nadbytečnost, neboť nesouvisejí s předmětem řízení, kterým je rozvod manželství, nevztahují se k otázkám, zda nastal rozvrat manželství, či nikoliv, avšak jedná se o důkazy, které by případně bylo na místě navrhovat v jiném řízení, týkající se majetkových otázek. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. 13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 14. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 15. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu p