8 C 153/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 11. 2. 2022 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 9 340,03 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že se žalobkyně jako dodavatel zavázala na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] dodávat do odběrného místa zemní plyn a žalovaný jako odběratel se jej zavázal odebírat a platit za služby spojené s dodávkou zemního plynu stanovenou cenu za podmínek uvedených ve smlouvě. Smlouva byla uzavřena pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [obec]. Za plnění žalobkyně na toto odběrné místo byla za fakturační období 19. 11. 2020 – 16. 7. 2021 žalovanému vystavena faktura [číslo] ze dne 23. 7. 2021 (splatnost 13. 8. 2021) na úhradu závazků žalovaného spojených s dodávkou zemního plynu. Žalovaný je v prodlení s úhradou faktury, z důvodu čehož žalobkyně za žalovaným eviduje peněžitou pohledávku 9 340,03 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně se na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] zavázala dodávat do odběrného místa zemní plyn a žalovaný jako odběratel se jej zavázal odebírat a platit za služby spojené s dodávkou zemního plynu stanovenou cenu. Za fakturační období 19. 11. 2020 – 16. 7. 2021 byla žalovanému vystavena faktura [číslo] na částku 9 340,03 Kč se splatností 13. 8. 2021. Žalovaný však dluh neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva ve smyslu § 72 odst. 1. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon), kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn, a žalovaný se zavázal zaplatit za něj cenu. Žalobkyně tím, že žalovanému v uvedeném období zemní plyn dodávala, splnila svůj závazek z této smlouvy. Žalovaný však kupní cenu za zemní plyn dodaný za výše uvedené období žalobci nezaplatil, a vznikl mu tak vůči žalobkyni dluh ve výši 9 340,03 Kč s příslušenstvím (§ 2079 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník /dále jen o.z.). 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 340,03 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K ponížení oproti návrhu došlo dle § 14b a.t., neboť soud shledal, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, když žalobu tohoto znění žalobkyně jistě uplatňuje i v řadě dalších věcí. 9. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.