8 C 201/2022-49 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 6 dne 11. 1. 2022 (zdejšímu soudu postoupeno na základě pravomocného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 25. 4. 2022, č.j. [číslo jednací]), domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující její nárok vznikl z titulu smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem dne 14. 8. 2018, s odběrným místem na adrese [adresa žalovaného], konkrétně z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny ve výše uvedeném odběrném místě. Výše uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal zejména odebírat elektřinu a platit za ní cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, a to za období od 11. 2. 2020 do 5. 5. 2021, za které neuhradil celkovou cenu za odběr elektřiny, když z faktury [číslo] ze dne 15. 2. 2021, splatné dne 4. 3. 2021 na částku 7 965 Kč a faktury [číslo] ze dne 6. 5. 2021, splatné dne 24. 5. 2021 na částku 2 012 Kč, celkem z částky 9 977 Kč, uhradil pouze 5 320 Kč, částku 4 657 Kč zůstal dlužen. Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci dne 14. 8. 2018 uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny s odběrným místem na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný za období od 11. 2. 2020 do 5. 5. 2021 elektřinu neuhradil v plné výši - z celkové za odběr elektřiny vyúčtované částky 9 977 Kč (faktura [číslo] ze dne 15. 2. 2021, splatná dne 4. 3. 2021 na částku 7 965 Kč a faktura [číslo] ze dne 6. 5. 2021, splatná dne 24. 5. 2021 na částku 2 012 Kč) neuhradil částku ve výši 4 657 Kč. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu, a žalovaný se zavázal zaplatit za ni cenu. Žalobkyně tím, že žalovanému v uvedeném období elektřinu dodávala, splnila svůj závazek z této smlouvy. Žalovaný však kupní cenu za elektřinu dodanou v plné výši nezaplatil, a vznikl mu tak vůči žalobkyni dluh ve výši 4 657 Kč s příslušenstvím (§ 2079 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník /dále jen o.z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 8. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř.