8 C 27/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 18. 10. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 076 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne 22. 2. 2021 nastoupil do vlaku ČD (právní předchůdce žalobkyně) [číslo] směr [obec] hl.n., čímž uzavřel smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit ČD cenu za přepravu ve výši 76 Kč (jízdné). Na výzvu pověřeného zaměstnance ČD se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, v důsledku čehož mu vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 76 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 8. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, a to dne 22. 2. 2021. Na výzvu pověřeného zaměstnance se neprokázal platným jízdním dokladem, jízdné ani přirážku k jízdnému nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 8. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku. 5. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali smlouvu o přepravě osoby ve smyslu § 2550 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Protože se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 076 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůty k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.