9 C 161/2021-62 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobce se žalobou došlou dne 23.10.2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 15 105 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % od 23.10.2018 do zaplacení a částku 1 200 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky. K odůvodnění žaloby uvedl, že se žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu„ Pojištění odpovědnosti podnikatelů“ [číslo] s počátkem pojištění ke dni 1.7.2016. Žalovaný se ve smlouvě zavázal žalobci platit roční pojistné ve výši 15 105 Kč (splatné 1x ročně). Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 1.7.2018 do 1.7.2019. Pojistná smlouva zanikla 22.10.2018 pro neplacení pojistného, dle článku 4 odst. 4 písm. b) všeobecných pojistných podmínek VPPDZ-P [číslo] žalobci při zániku pojištění z důvodu neplacení pojistného náleží pojistné za pojistný rok. Žalovaný namítl, že žalobce má nárok na zaplacení pojistného jen do zániku smlouvy dne 22.10.2018, nárokované pojistné ve výši 15 105 Kč dle smlouvy odpovídá pojistnému za celý pojistný rok. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 30.6.2016 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti podnikatelů. Stranami bylo ujednáno, že pojistné bude hrazeno v 1 splátce se splatností k 1.7. každého roku. Stranami byla sjednána automatická prolongace smlouvy (úvodní částí pojistné smlouvy [číslo]). Součástí této pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti silničního dopravce s tím, že toto pojištění bylo sjednáno pro případ právním předpisem stanovené povinnosti pojištěného nahradit škodu vyplývající z přepravních smluv vzniklou jinému na věci v důsledku škodné události, ke které došlo v době trvání pojištění při silniční dopravě a to ve vztahu k vozidlu značky Iveco, [registrační značka] a [příjmení], [registrační značka]. Celkové roční pojistné za všechna pojistná nebezpečí bylo sjednáno ve výši 15 105 Kč Počátek pojistného byl sjednán od 1.7.2016 do konce pojistného období (pojištěním odpovědnosti silničního dopravce). V případě zániku pojištění z důvodu nezaplacení pojistného náleží žalobci celé pojistné za pojistný rok nebo za dobu, na kterou bylo sjednáno (čl. 4 bodem 4 písm. b) Všeobecných pojistných podmínek VPPM-P [číslo]). Žalobce žalovaného dne 31.8.2018 upomenul o úhradu dlužného pojistného s tím, že pokud nebude uhrazeno do dne 21.10.2018, pojištění zanikne (upomínkou dlužného pojistného ze dne 31.8.2018). Žalobce žalovaného dne 1.11.2018 informoval, že pojistná smlouva zanikla dnem 21.10.2018 (informací o zániku pojistné smlouvy ze dne 1.11.2018). Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 21.9.2020, která byla předána k poštovní přepravě následujícího dne (předžalobní upomínkou ze dne 21.9.2020 včetně poštovního podacího archu). Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil ničeho pro rozhodnutí věci podstatného. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti podnikatelů a ve které se žalovaný zavázal platit žalobci pojistné. Dle ustanovení § 2783 odst. 2 o. z. bylo pojistné období roční a splatnost každého dalšího pojistného nastala vždy každého prvního dne příslušného pojistného období. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 15 105 Kč. Žalovaný však žalobci neuhradil pojistné splatné dne 1.7.2018, pojistná smlouva proto ke dni 22.10.2018 zanikla. Dle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění (když pojistné nebylo uhrazeno za období od 1.7.2018 do 22.10.2018), dle čl. 4 bod 4 písm. b) všeobecných pojistných podmínek žalobci náleží pojistné za pojistný rok, neboť pojištění zaniklo pro nezaplacení pojistného. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byla žalobci přiznána částka 1 200 Kč jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávky. Jelikož žalovaný pojistné řádně a včas ke dni splatnosti, tj. ke dni 1.7.2018, nezaplatil, ocitl se následující den dle § 1968 v prodlení, čímž žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojistného i zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to od 2.7.2018 do zaplacení, přičemž žalobce požadoval příslušenství od 23.10.2018. Výše úroku z prodlení byla v souladu s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., určena a přiznána 8,5 %. Co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 15 105 Kč od 23.10.2018 do zaplacení, tedy byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 105 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.