9 C 88/2021-93 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobce se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26.2.2021 domáhal určení, že jsou nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku v zaniklém společném jmění manželů účastníků řízení. Svůj nárok odůvodnil tak, že nemovitosti nabyl společně se žalovanou na základě kupní smlouvy ze dne 15.6.2017 dne 5.9.2017 za trvání jejich manželství uzavřeného dne [datum] do společného jmění účastníků řízení, ač jako nabyvatel byla v kupní smlouvě uvedena pouze žalovaná. S ohledem na skutečnost, že manželství účastníků řízení bylo rozvedeno se zjišťováním příčin rozvratu dne 10.1.2018, nenabyla účinnosti dohoda o úpravě majetkových poměrů manželů a bydlení uzavřená mezi účastníky řízení za trvání manželství pro dobu po rozvodu manželství dle § 757 odst. 1 písm. c) zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o.z.) dne 22.12.2016, k vypořádání společného jmění manželů dohodou nedošlo. Žalovaná se bránila, že nemovitosti nabyla do svého výlučného vlastnictví za peníze získané z vypořádání SJM manželů dle dohody z 22.12.2016 dle dohody účelově vázané právě na pořízení bytu žalované. Dohodu považovala za účinnou, neboť manželství účastníků řízení bylo rozvedeno a zdůraznila, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30.3.2021 č.j. [číslo jednací] byl žalobce uznán povinným hradit žalované 1 500 000 Kč, jako doplatek vypořádání dle dohody. Zároveň vznesla námitku promlčení nároku žalobce. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané, že žalovaná je v katastru nemovitostí vedena jako vlastník sporných nemovitostí (výpis z katastru nemovitostí), a to od 5.9.2017, vlastnické právo k nemovitosti bylo převedeno kupní smlouvou z 1.6.2017 (kupní smlouva, výpis z katastru nemovitostí, rozhodnutí o povolení vkladu). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10.1.2018 č.j. [číslo jednací] bylo manželství účastníků řízení rozvedeno s odůvodněním, že manželství účastníků řízení je tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Jako hlavní příčinu rozvratu manželství soud shledal neschopnost manželů udržet v manželství efektivní komunikaci, v odůvodnění rozsudku není uvedeno, že manželé uzavřeli dohodu dle § dle § 757 o.z.. Rozsudek nabyl právní moci dne 1.3.2018 (citovaný rozsudek). Protože již z těchto důkazů plyne, že žalobce nemohl být v řízení úspěšný, soud další dokazování neprováděl a z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného. Pasivní legitimace žalované vychází z výpisu z katastru nemovitostí. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah je nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. V daném případě byl prokázán ve smyslu § 80c) o.s.ř. naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení, protože žalovaná je jako vlastník uvedena v katastru nemovitostí, podkladem pro zápis změny v operátech katastru nemovitostí pro případ, že by žalobce prokázal, že jsou sporné nemovitosti ve společném jmění manželů, je rozsudek soudu. Manželství bylo rozvedeno k 1.3.2018, oba účastníci řízení shodně uvedli, že návrh na vypořádání společného jmění manželů nebyl podán. Je pravdou, jak správně podotkla právní zástupkyně žalobce, že způsoby vypořádání SJM manželů jsou v o.z. vymezeny taxativně. Jedinou povolenou formou vypořádání SJM manželi před rozvodem manželství je dohoda uzavřená mezi manželi pro případ rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu manželství (tzv. rozvod na podkladě dohody manželů). Nedojde-li k rozvodu manželství na podkladě dohody, nemůže dohoda manželů nabýt účinnosti. (rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka]). Je také myslitelné, že manželé upraví své poměry odchylně od právní úpravy, to však lze dle § 716 o.z. jen formou veřejné listiny, jejíž existenci netvrdil žádný z účastníků řízení. Pokud bylo manželství účastníků řízení rozvedeno na podkladě dohody a nemovitosti byly zakoupeny z prostředků ve společném jmění účastníků řízení, nemohla je žalovaná nabýt do svého výlučného vlastnictví. Pokud však v průběhu řízení došlo k uplynutí doby tří let od okamžiku, kdy bylo manželství účastníků řízení rozvedeno, došlo k vypořádání společného jmění manželství účastníků řízení fikcí dle § 741 o.z. bez ohledu na skutečnost, že byl rozsah společného jmění manželů mezi manželství sporný. Dle § 741 písm. b) o.z. jsou nadále všechny hmotné nemovité věci, které byly ve společném jmění manželů, v jejich podílovém spoluvlastnictví. (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.9.2017 č.j. [číslo jednací]). Z tohoto důvodu nemohl být žalobce v řízení úspěšný a jeho žaloba byla zamítnuta. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. §142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení plně úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně advokáta vypočtené dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 89 940 Kč za 3 úkony právní pomoci (převzetí věci a první porada s klientem, vyjádření k žalobě z 26.5.2021, účast u jednání dne [číslo]) z punkta 5 411 938 Kč (cena nemovitosti dle kupní smlouvy), 3x náhradě hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou ve výši 300 Kč za úkon, tj. 900 Kč jakož i DPH ve výši 21 % z jeho odměny dle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.