10 C 188/2023-34 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Manžel se návrhem ze dne 27. 6. 2023 domáhal rozvodu svého manželství, které bylo uzavřeno dne 10. 6. 2016 před [stát. instituce] s tím, že z manželství se narodil dne 9. 9. 2017 nezletilý [anonymizováno] [jméno] [celé jméno manžela] Poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [adresa manželky]. Manžel v návrhu dále uvedl, že manželé mají dlouhodobě neslučitelné názorové rozdíly vyplývající z absolutní rozdílnosti jejich povah, kdy se manželství stalo pouze formálním svazkem, který již dlouhodobě neplní svou společenskou funkci. Manžel rovněž uvedl, že manželské soužití je hluboce, trvale a nenavratitelně rozvráceno a má za to, že pro trvání manželství již neexistují žádné důvody. 2. Manželka ve svém vyjádření k návrhu na rozvod manželství ze dne 18. 8. 2023 předně uvedla, že s návrhem na rozvod manželství souhlasí a k návrhu na rozvod manželství se připojuje s tím, že činí nesporným, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, přičemž manželka uvedla, že stejně jako manžel nemá na obnově manželského soužití zájem. Dále manželka ve svém vyjádření uvedla, že příčinou rozvratu manželství je skutečnost, že se manžel v roce 2020 odstěhoval. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Manželé uzavřeli manželství dne 10. 6. 2016 před [stát. instituce] (oddací list účastníků) s tím, že v roce 2020 si manželé přestali rozumět z důvodu častých hádek, pročež se manžel následně ze společné domácnosti odstěhoval (nesporné tvrzení účastníků, výpověď účastníků). Za trvání manželství se účastníkům narodil nezletilý [anonymizováno] [jméno] [celé jméno manžela], narozený dne 9. 9. 2017 ([anonymizováno] list dítěte, nesporné tvrzení účastníků) s tím, že rozsudkem [název soudu] ze dne 28. 2. 2023, č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 21. 6. 2023, č.j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne 21. 7. 2023, byla schválena dohoda rodičů o úpravě výchovy a výživy pro dobu do i pro dobu po rozvodu manželství k nezletilému dítěti (citovaný rozsudek). Manželé vzájemně komunikují bez potíží a v oblasti péče o nezletilého syna mezi manželi k žádným sporům nedochází (nesporné tvrzení účastníků, výpověď účastníků). Na základě výpovědi obou manželů soud vzal za prokázané, že manželství účastníků je svazkem pouze formálním, kdy oba manželé vylučují možnost obnovení manželského soužití a rozvrat manželství považují za trvalý. 5. Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. V souladu s § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Dle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 9. V daném případě soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství dle citovaného § 755 odst. 1 o. z. jsou splněny. Manželé vyloučili možnost obnovení manželského soužití a vzhledem k délce trvání manželského rozvratu nelze dle názoru soudu očekávat zlepšení manželských vztahů ani do budoucna 10. Soud se v souladu s § 756 o. z. zabýval i otázkou příčin rozvratu manželství. [příjmení] příčinu rozvratu manželství soud spatřuje na základě v tomto směru shodné výpovědi účastníků ve vzájemném citovém odcizení manželů zapříčiněném v komunikačních problémech mezi manželi. 11. S ohledem na shora uvedené soud manželství podle § 755 odst. 1 o. z. rozvedl. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.