17 C 122/2023-41 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Navrhovatel podal dne [datum] návrh na osvojení zletilé [celé jméno osvojenkyně], a to osvojením, které je obdobou osvojení nezletilého. Uvedl, že s matkou osvojenkyně [jméno] [celé jméno osvojitele] uzavřel dne [datum] manželství. Navrhovatel žil od roku [rok] v jedné domácnosti s matkou osvojenkyně, osvojenkyní a bratrem osvojenkyně [jméno] [příjmení], ohledně něhož navrhovatel rovněž podal návrh na osvojení. O osvojenkyni a jejího bratra osvojitel pečoval jako o vlastní. V roce [rok] se osvojenkyně z rodinné domácnosti odstěhovala, avšak pravidelně se s navrhovatelem setkává a navrhovatel jí finančně podporuje při studiu. Navrhovatel chová k osvojenkyni vztah jako k vlastní dceři a osvojenkyně má stejný rodinný k navrhovateli. 2. Osvojenkyně se k návrhu osvojitele na osvojení připojila a s navrhovaným osvojením vyjádřila svůj souhlas. 3. Manželka osvojitele (matka osvojenkyně) se rovněž k návrhu připojila. 4. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: 5. Osvojenkyně se narodila dne [datum] rodičům [jméno] [celé jméno osvojenkyně] a [jméno] [příjmení] (prokázáno rodným listem [celé jméno osvojenkyně]). Biologický otec osvojenkyně zemřel dne [datum] (prokázáno úmrtním listem [jméno] [příjmení]). Od čtyř let osvojenkyně žil navrhovatel s matkou osvojenkyně ve společné domácnosti a podílel se na výchově osvojenkyně jako kdyby se jednalo o jeho vlastní dceru. Mezi navrhovatelem a osvojenkyní se vytvořil vztah rodiče a dítěte. Osvojenkyně se v roce [rok] osamostatnila a odstěhovala se ze společné domácnosti. S navrhovatelem se však nadále pravidelně vídá a jejich rodinný vztah trvá. Manželce navrhovatele není známa překážka, která by bránila v osvojení osvojenkyně, přičemž navrhovatel zároveň podal návrh na osvojení bratra osvojenkyně [jméno] [příjmení] (prokázáno výpovědí manželky osvojitele). Dne [datum] uzavřel navrhovatel s matkou osvojenkyně [jméno] [celé jméno osvojenkyně] manželství (prokázáno oddacím listem [celé jméno osvojitele] a [jméno] [celé jméno osvojenkyně]). Osvojenkyně se se svým osvojením a změnou příjmení na [celé jméno osvojenkyně] [celé jméno osvojitele] vyjádřila souhlas (prokázáno souhlasem [celé jméno osvojenkyně]). 6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Podle § 796 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o.z.“), rozhodne o osvojení zletilého soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. Podle § 805 o. z. o osvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele. Podle § 846 o.z. lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 847 odst. 1 o.z., písm. c) lze zletilého osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle § 847 odst. 2 o.z. nelze zletilého osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle § 847 odst. 3 o.z. se obdobně použijí ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení s výjimkou § 838 a 839. Podle § 851 o.z. odst. 2 Souhlasí-li s tím osvojitel, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení; trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, vyžaduje se souhlas i druhého manžela. 7. Soud dospěl k závěru, že návrh na osvojení zletilé osvojenkyně, které je obdobou osvojení nezletilého, je důvodný, a proto mu soud zcela vyhověl. V projednávané věci byly totiž splněny všechny zákonné podmínky výše citovaných ustanovení, když osvojitel dlouhodobě pečoval o osvojenkyni od jejího útlého věku jako o vlastní, uzavřel manželství s její matkou, podal návrh na osvojení bratra osvojenkyně a nadále všichni společně čtyři fakticky tvoří jedno rodinné společenství, přičemž osvojenkyně a její matka se k podanému návrhu na osvojení připojily. Za situace, kdy biologický otec osvojenkyně zemřel, je vyžadován pouze souhlas druhého biologického rodiče, tj. matky osvojenkyně. V řízení nebyly shledány žádné okolnosti nasvědčující rozporu osvojení s dobrými mravy ani rozporu s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojenkyně. Soud vzal za prokázané, že mezi osvojitelem a osvojenkyní je dlouhodobě vztah jako mezi otcem a dcerou a rozsudkem tak bude faktický stav v rodině osvojitele a osvojenkyně stvrzen i právně. Jelikož se jedná o osvojení zletilé, které je obdobou osvojení nezletilého, bude na základě tohoto rozsudku zapsán osvojitel do matriky namísto biologického otce osvojenkyně. Soud zároveň rozhodl o příjmení osvojenkyně, tak jak se na tom účastíci shodli, tj. aby k jejímu rodnému příjmení bylo připojeno příjmení navrhovatele. 8. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud podle § 142 o.s.ř. a contratio, přičemž soud vycházel z toho, že se jedná o řízení specifické, kde účastníci shodně sledují společný zájem a nelze tedy učinit závěr, že by některý z účastníků měl ve věci úspěch vyvážený neúspěchem účastníka jiného. Řízení o osvojení lze zahájit pouze na návrh, z čehož vyplývá, že povinnost k náhradě nákladů řízení má ten, jehož procesní postoj nebyl v souladu s výsledkem řízení. Postoj všech účastníků byl však plně v souladu s výsledkem řízení, je tudíž přiměřené, vzhledem k tomu, že soud návrhu vyhověl, aby si každý z účastníků nesl své náklady řízení sám.