18 C 100/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 9. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], pův. credit [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Pohledávka byla z právní předchůdkyně postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO] a následně na žalobkyni. Dne 16. 2. 2022 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 20 000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Předžalobní upomínka byla zaslána dne 22. 6. 2023. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému částku 20 000 Kč na účet žalovaného na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla podepsána jen právní předchůdkyní žalobkyně, nikoliv žalovaným (viz smlouva o spotřebitelském úvěru, Všeobecné obchodní podmínky). 6. Dne 16. 2. 2022 byla na účet č. [bankovní účet] připsána platba ve výši 20 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně (viz potvrzení o provedené platbě ze dne 16. 2. 2022). 7. Pohledávka byla postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2023 (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2023). Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému změnu v osobě věřitele dne 22. 6. 2023 (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 6. 2023). 8. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 6. 2023 (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 8. 6. 2023). Žalobkyně oznámila žalovanému změnu v osobě věřitele dne 22. 6. 2023 a zároveň jej vyzvala k úhradě dlužné částky (viz výzva ze dne 22. 6.2023 s podacím lístkem). 9. Na jejich základě pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, a to dne 16. 2. 2022 na účet č. č. [bankovní účet]. Pohledávka byla postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO] a následně na žalobkyni. Žalovaný byl pokaždé vyrozuměn o změně v osobě věřitele. Dne 22. 6. 2023 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. 10. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: <i>11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 12. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému částku ve výši 20 000 Kč na účet č. č. [bankovní účet]. Práva a povinnosti pak soud mezi účastníky posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného dle ust. § 2991 o. z., neboť se mu dostalo plnění bez právního důvodu. Soud tak žalobkyni výrokem I. přiznal částku 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení (žalovaný byl dne 22. 6. 2023 vyzván žalobkyní ke splacení dlužné částky). Žalobkyni tak rovněž vznikl nárok na úroky z prodlení podle ust. § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Datum, od něhož plyne úrok z prodlení byl stanoven v souladu se žalobním návrhem žalobkyně, tedy od 3. 7. 2023. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 786 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své skutkově i právně obdobné nároky na ustáleném vzoru a že návrhy se v konkrétních případech liší pouze částkami a daty. Pohledem recentní judikatury se tak jedná o tzv. formulářovou žalobu, tedy návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, přičemž základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě totožný. Sepsání takové žaloby představuje úkon právní služby v zásadě jen při podání první formulářové žaloby. Jinak představuje spíše než provedení úkonu právní služby administrativní úkon (viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 2985/14 nebo ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11).