22 C 22/2023-53 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je dědičkou ze zákona po [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum] (dále také jen„ zůstavitel“). Svou žalobu odůvodnila tím, že ona i žalovaný jsou vnuci zůstavitele a polorodí sourozenci. Oba jsou nepominutelní dědici, neboť jejich matka [jméno] [příjmení], která byla jedinou dcerou zůstavitele, zemřela dne [datum]. Zůstavitel sepsal dne [datum] závěť ve formě notářského zápisu, v níž povolal za dědice pouze žalovaného a žalobkyni vydědil z důvodu neprojevování zájmu s odkazem na § 1646 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). V závěti uvedl, že žalobkyni v dětství moc nevídal, neboť ji vychovávali rodiče jejího otce, poté, co nabyla zletilosti, se s ní snažil navázat kontakt, navštívil ji a daroval ji peníze na přilepšenou. Poté se mu jen párkrát ozvala s žádostí o peníze a na [anonymizováno] poslala sms zprávy. Žalobkyně vyjádřila pochybnosti ohledně pravosti závěti, neboť je v ní namísto správného příjmení [celé jméno žalobkyně], rozená [příjmení] uvedeno [příjmení], rozená [příjmení]. Rovněž podpis na závěti se nepodobá běžným podpisům zůstavitele. Zůstavitel si taktéž při návštěvě dne [datum] žalobkyni stěžoval na žalovaného, že za něj musí platit dluhy a chová se nerozumně, proto nedává smysl, aby jej o měsíc později učinil jediným dědicem. Dále není vyloučeno, že zůstavitel trpěl [anonymizováno] poruchou, v jejímž důsledku nebyl způsobilý závěť pořídit. 2. Žalobkyně je nadto přesvědčena, že byla vyděděna neprávem, neboť je sice pravdou, že se se zůstavitelem příliš často nevídala, ovšem tato skutečnost byla zapříčiněna komplikovanými vztahy v jejich rodině. Její matka na péči o děti rezignovala, v mládí odešla z domova a vrátila se těhotná, brzy po porodu žalovaného opustila a péči o něj převzal zůstavitel. O několik měsíců později se narodila žalobkyně z jiného jejího vztahu a jí odložila k matce jejího otce, [jméno] [příjmení], která žalobkyni vychovala. Během jejího dětství je zůstavitel navštívil pouze jednou, když bylo žalobkyni osm let, na tři dny ji vzal k sobě na chatu do [obec] a víc se o ni nezajímal. Jen občas napsal pohled na Vánoce či Velikonoce a bližší vztah mezi nimi nevznikl. Následně ho viděla v roce [rok], kdy již byla provdána, zůstavitel je navštívil a předal žalobkyni 20 000 Kč s omluvou, že se jí nevěnoval. Následně si občas telefonovali a psali, žalobkyně zůstavitele nikdy nežádala o peníze. Naposledy mu volala o Vánocích roku [rok], během hovoru je zůstavitel pozval na návštěvu, žalobkyně ho proto s rodinou dne [datum] navštívila, povídali si a prohlíželi staré fotografie. Následně přišla pandemie [anonymizována dvě slova] a pro návštěvy nebyl prostor. Žalobkyně tedy projevovala o zůstavitele takový zájem, jaký byl mezi nimi obvyklý a jaký on sám v minulosti nastavil. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že závěť byla pořízena formou notářského zápisu, při němž byla ověřena totožnost zůstavitele. Notářka nadto se zůstavitelem jednala opakovaně, neboť zůstavitel u ní v obdobném čase vyřizoval odkup jedné poloviny bytu svého bratra. Podpis na závěti odpovídá jiným podpisům zůstavitele a v době pořízení byl zůstavitel zdráv, o čemž svědčí i [anonymizováno] posudek ze dne [datum] o [anonymizováno] způsobilosti k řízení motorových vozidel. Žalobkyně měla v průběhu života více příjmení, a proto je omyl zůstavitele v tomto směru pochopitelný. Navíc je nepochybné, o jakou osobu se v případě vydědění jedná. Vůle zůstavitele byla uvedena v závěti jednoznačně a měla by být respektována. Žalobkyně se se zůstavitelem skutečně příliš nestýkala, dle žalovaného z toho důvodu, že žalobkyně po zůstaviteli vždy požadovala peníze, což bylo pro zůstavitele nekomfortní. Zůstavitel měl naopak zájem stýkat se s ní běžně jako se svým rodinným příslušníkem. Nadto měl zůstavitel dlouhodobě v úmyslu učinit jediným dědicem žalovaného, o čemž svědčí i to, že již v roce 2007 určil žalovaného jako jedinou osobu oprávněnou na odbytné nebo pozůstalostní penzi z penzijního připojištění. 4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě shodných tvrzení účastníků, provedených listinných důkazů, účastnického výslechu žalobkyně a svědeckých výpovědí a dospěl k následujícím zjištěním: 5. Žalobkyně a žalovaný jsou vnuci zůstavitele a jeho jediní dědici (shodnými tvrzeními účastníků, dědickým spisem sp. zn. [spisová značka]). 6. Zůstavitel sepsal dne [datum] závěť formou notářského zápisu, v němž určil za dědice celé své pozůstalosti a veškerého majetku žalovaného, syna jeho zemřelé dcery [jméno] [příjmení]. Dále prohlásil, že má od své zemřelé dcery ještě druhé vnouče, a sice vnučku [jméno] [příjmení], rozenou [příjmení]. Tuto vnučku vydědil, neboť o něj nejeví zájem, který by projevovat měla. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že„ tuto vnučku jsem v době jejího dětství příliš nevídal, neboť ji vychovávali prarodiče ze strany jejího otce a já jsem vychovával jejího bratra [celé jméno žalovaného], když matka obou těchto dětí (má dcera) nebyla schopna se o ně postarat. Když dospěla, snažil jsem se s ní navázat kontakt. Před deseti lety jsem vnučku [jméno] [příjmení] navštívil, daroval jsem jí nějaké peníze pro její děti na přilepšenou. Od té doby se mi párkrát ozvala, pokaždé vždy s žádostí o peníze. Kromě krátké textové zprávy, kterou mi posílá na Vánoce, se o mne nijak nezajímá, nepomáhá mi a nenavštěvuje mne. Z tohoto důvodu ji vyděďuji dle ustanovení § 1646 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku“. Notářský zápis sepsala Mgr. [jméno] [příjmení], která v zápise uvedla, že totožnost zůstavitele jí byla prokázána platným občanským průkazem (notářským zápisem č. [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum]). 7. Podpis zůstavitele na notářském zápise se podobá jeho jiným podpisům (rámcovou smlouvou o poskytování finančních služeb, trvalým příkazem k úhradě, zřízením souhlasu s inkasem obsahující podpisy zůstavitele). 8. Notářka Mgr. [jméno] [příjmení] sepsala dne [datum rozhodnutí] záznam č [spisová značka], v němž uvedla, že ji zůstavitel požádal o sepsání kupní smlouvy, kterou od svého bratra [jméno] [příjmení] koupí jednu polovinu bytové jednotky [číslo] v k. ú. [část obce] (notářským záznamem č. [spisová značka]). 9. Dne [datum] byl zůstavitel podroben [anonymizováno] vyšetření o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s výsledkem, že je [anonymizována dvě slova] s platností do [datum] ([anonymizováno] posudkem o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel ze dne [datum]). 10. Zůstavitel dne [datum] určil jako jedinou osobu pro nárok na odbytné nebo pozůstalostní penzi z jeho penzijního připojištění žalovaného (dodatkem ke Smlouvě o penzijním připojištění se státním příspěvkem [číslo]). 11. Žalobkyně se za svobodna jmenovala [příjmení], provdaná [celé jméno žalobkyně], jiná jména po celý život neměla (výpisem z centrální evidence obyvatel, rodným listem žalobkyně). 12. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že jí i žalovaného jejich matka opustila, když byli malí, žalobkyně vyrůstala u babičky z otcovy strany, žalovaného vychovával zůstavitel. S žalovaným se navštěvovali jako děti, se zůstavitelem nikoliv, pouze jednou vzal žalobkyni k sobě na chatu, když jí bylo osm let, ovšem musel ji vrátit, neboť žalobkyně jako dítě na něj nebyla zvyklá. Poté se již nevídali, občas si psali, ona mu psala sms zprávy, zůstavitel jí psal dopisy na Vánoce nebo na Velikonoce, občas si zavolali. Zůstavitel žalobkyni jednou navštívil, když byl její dceři jeden rok, dal jí částku 20 000 Kč se slovy, že se jí celý život nevěnoval. Pak se viděli až 26. nebo [datum], kdy ho celá rodina žalobkyně navštívila. Zůstavitel ani žalobkyně o častější kontakty neusilovali, zůstavitel měl bližší vztah k žalovanému, neboť ho vychoval. Na návštěvě v roce [rok] však říkal, že s ním skončil, neboť má dluhy a jediné, co pro něj může udělat, je přihlásit ho k sobě na chatu, aby se nestal bezdomovcem. Žalobkyně o těchto skutečnostech nevěděla (účastnickým výslechem žalobkyně). 13. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně, soud zjistil, že rodina žalobkyně se vzájemně moc nestýká, žalobkyně se vídá se svojí babičkou, se žalovaným a zůstavitelem se viděli pouze dvakrát za celou dobu, co jsou s žalobkyní manželé. Žalobkyni vychovala její babička, žalovaného si vzal na starost zůstavitel, s žalobkyní se však nevídal, ačkoliv jezdil nedaleko jejího bydliště, když byla malá. V dospělosti si žalobkyně se zůstavitelem občas zavolali a psali si, jednou přijel zůstavitel za nimi na návštěvu a jednou přijeli oni za ním na Vánoce. První návštěva proběhla, když byla jejich dcera malá, druhá návštěva se uskutečnila [datum], neboť žalobkyně volala zůstaviteli na Vánoce a on je během hovoru pozval na návštěvu. Jednalo se o neplánovanou návštěvu, strávili společně půl dne, povídali si, ukazovali si fotky a následně se rozloučili. Svědek si nebyl vědom toho,