22 C 242/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 3 296,28 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené platby za odběr zemního plynu v odběrném místě na adrese [adresa], v období od 8. 9. 2020 do 20. 9. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Účastníci řízení podepsali dne 16. 5. 2017 smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat zemní plyn do odběrného místa na adrese [adresa], a na druhé straně závazek žalovaného uhradit řádně a včas žalobkyni cenu za dodaný zemní plyn a související služby dle vystavené faktury. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 25. 10. 2021, splatnou dne 15. 11. 2021, cenu za dodaný plyn (21,609 MWh) ve výši 28 796,28 Kč, a to za období od 8. 9. 2020 do 20. 9. 2021. Žalovaný na uvedenou fakturu, která se dostala do sféry jeho dispozice, hradil pouze částečně, zbývající částku ve výši 3 296,28 Kč však neuhradil ani přes výzvu žalobkyně. 6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 7. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „zákon“), ve spojení s § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 8. Účastníci platně uzavřeli smlouvu o sdružených dodávkách plynu ve smyslu § 72 odst. 2 zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný svůj dluh neuhradil, a nesplnil tak svoji povinnost včas a řádně zaplatit vyfakturovanou cenu dodávky zemního plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 296,28 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. 11. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a další údaje (čísla smluv, vyúčtování, vyúčtované položky), čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t. 12. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 13. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.