22 C 254/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala na žalované uložení povinnosti vydat plynoměr za účasti pověřeného zástupce. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy plynu. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovaná odběratelem zemního plynu na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [část obce]. Žalované bylo na adrese odběrného místa, v místě spotřeby EIC: [anonymizováno] osazeno měřící zařízení (plynoměr) typu [anonymizováno], výrobního čísla [číslo]. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nereagovala na výzvu umožnit přístup za účelem výměny měřidla, byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 11. 1. 2022 ke zpřístupnění výše specifikovaného měřidla, které je ve vlastnictví žalobkyně. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nereagovala na výzvu žalobkyně, měřící zařízení (plynoměr) nebylo ke dni podání žaloby odbornými pracovníky žalobkyně demontováno. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, a to žalobkyně ve svém žalobním návrhu, žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu v určené lhůtě k otázce rozhodnutí bez nařízení jednání nevyjádřila. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala dodávat plyn do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [část obce] a zajistit související služby (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 3. 12. 1998). Žalobkyně požádala žalovanou o zpřístupnění měřidla za účelem jeho výměry z důvodu končící platnosti ověření metrologických vlastností (prokázáno žádostí k domluvení termínu výměny plynoměru ze dne 6. 9. 2021). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, žalovaná však zpřístupnění měřidla neumožnila (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 11. 1. 2022 a podacím archem spolu s podacím lístkem ze dne 11. 1. 2022). 5. Zjištěný skutkový stav ohledně nároku vydání plynoměru soud právně posoudil dle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dle kterého je povinen vydat věc ten, kdo ji neprávem zadržuje. Dále soud ve věci aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), v jehož režimu byly mezi účastníky uzavírány níže uvedené smlouvy. Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa žalobkyně plyn a související služby. Smlouvou o připojení k distribuční soustavě se žalobkyně zavázala připojit odběrné plynové zařízení žalované k distribuční soustavě a umožnila jí odběr zemního plynu. Žalovaná se zavázala k povinnosti umožnit žalobkyni přístup k měřícímu zařízení za účelem kontroly, odečtu, údržby, výměny či jeho odebrání. 6. Dle § 2 odst. 2, písm. b) energetického zákona se distribuční soustavou rozumí vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu. Dle § 71 odst. 6 energetického zákona jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a aplikovaných právních předpisů, tak soud dospěl k závěru, že žalobou specifikované měřící zařízení je ve vlastnictví žalobkyně a žalovaná má povinnost jej žalobkyni vydat. Vzhledem k výše uvedenému tak soud uložil žalované povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč. 9. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám právní zástupkyně žalobkyně.