34 C 224/2023-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vydat měřící zařízení typu R020S, výrobního čísla [číslo], které je umístěno na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [obec], Česká republika v místě spotřeby ([anonymizováno]) č.: [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“), a též uhrazení nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl na základě smlouvy odběratelem zemního plynu ve shora uvedeném odběrném místě a poté, co byla distribuce plynu ukončena ke dni 15. 6. 2022, nevydal žalobkyni plynoměr, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili k výzvě soudu s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř., proto se má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že na základě smlouvy o připojení k distribuční soustavě kategorie maloodběratel – domácnost byl žalovanému na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], osazen [anonymizováno] typu [anonymizováno], výrobního čísla [číslo] (smlouvou o sdružených dodávkách zemního plynu, smlouvou o připojení k distribuční soustavě). Distribuce plynu byla ukončena k 15. 6. 2022 (žádostmi o zpřístupnění měřidla). Následně mělo dojít k demontáži plynoměru. Plynoměr však demontován nebyl, neboť žalovaný neumožnil přístup do bytu (žádostí o provedení práce ze dne 17. 6. 2022 a 21. 9. 2022). Žalobkyně žalovaného vyzvala k poskytnutí součinnosti, a to i prostřednictvím své právní zástupkyně (předžalobní upomínkou vč. podacího archu). Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující žalobní tvrzení, soud nemá důvod pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 56 odst. 1 písm. c), e), f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ EZ“), jsou účastníky trhu s plynem provozovatelé distribučních soustav, obchodníci s plynem a zákazníci. Podle § 71 odst. 1, 6 EZ odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Podle § 71 odst. 8 EZ ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal. Žalobkyně osadila na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [obec], plynoměr typu [anonymizováno], výrobního čísla [číslo], jako měřicí zařízení dle § 71 odst. 1, 2 [anonymizováno]. Žalovaný však již nemá uzavřenou smlouvu o odběru plynu ve shora uvedeném odběrném místě, neboť distribuce plynu byla ukončena k 15. 6. 2022. V důsledku toho vzniklo žalobkyni právo na vydání výše specifikovaného plynoměru. Žalobkyně se pokusila o demontáž plynoměru, což se jí pro absenci součinnosti ze strany žalovaného nezdařilo. Tím žalovaný porušil povinnost podle § 71 odst. 6 [anonymizováno]. Žalobkyně prokázala, že je vlastníkem plynoměru, a proto se důvodně domáhá ochrany svého vlastnického práva tím, že žádá vydání plynoměru podle § 1040 odst. 1 o. z. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného vydat žalobkyni plynoměr tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 627 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení a sepis žaloby) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 977 Kč.