34 C 396/2022-51 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 14. 4. 2022 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 092,58 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (ke dni 1. 4. 2020 přešlo veškeré jmění na žalobkyni), s žalovanou uzavřela dne 17. 4. 2019 smlouvu [číslo] kterou se zavázala žalované poskytovat služby elektronických komunikací. Součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalované byla touto smlouvou též zapůjčeno zařízení [anonymizováno 7 slov]). Žalovaná porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy, když nehradila řádně a včas ceny za poskytnuté služby, proto právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy, a to odstoupením od smlouvy ze dne 10. 9. 2020. Žalovaná však nevrátila zapůjčené zařízení, ač toto měla učinit nejpozději do [číslo] dnů od ukončení smlouvy. Žalovaná částka sestává ze smluvní pokuty za nevrácení tohoto zařízení ve výši 2 000 Kč a dále z částky 92,58 Kč - neuhrazeného nájemného za tato zařízení. Žalovaná dluh nesplnila ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud z hlediska skutkového stavu věci (na základě předložených listinných důkazů) dospěl k závěru, že dne 17. 4. 2019 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva [číslo] o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] Česká republika. Žalované bylo zapůjčeno zařízení, a to [anonymizováno 6 slov] za cenu 70 Kč měsíčně (smlouvou [číslo] [anonymizováno], zakázkovým listem). V důsledku porušení povinností hradit řádně a včas ceny za poskytnuté služby odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy, žalovaná byla vyzvána k úhradě nedoplatku a vrácení zařízení, a pro případ, že je nevrátí, byla vyzvána k zaplacení smluvní pokuty za nevrácené zařízení (upomínkami právní předchůdkyně žalobkyně, odstoupením od smlouvy). Žalovaná dluh, který sestává ze smluvní pokuty za nevrácení zařízení ve výši 2 000 Kč a neuhrazeného nájemného ve výši 92,58 Kč, neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky (upomínkami právní předchůdkyně žalobkyně, předžalobní výzvou s poštovním podacím archem). Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). V rámci této smlouvy byl upraven nájem věci movité s tím, že žalovaná nájem řádně a včas nehradila, ač k tomu byl povinna dle § 2316 odst. 1 o.z. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 092,58 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K ponížení oproti návrhu došlo dle § 14b a.t., neboť soud shledal, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, když žalobu tohoto znění žalobkyně jistě uplatňuje i v řadě dalších věcí. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.