5 C 284/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 10. 2022 domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 200 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce byl účastníkem řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka] ohledně určení neplatnosti zúžení společného jmění manželů a určení, že předmětné věci patřily ke dni úmrtí manželky žalobce do společného jmění manželů, když řízení bylo zahájeno 16. 11. 2018. V řízení byly vypracovány 2 znalecké posudky, což zatížilo řízení v jeho časové dimenzi, neboť znalecké posudky nebyly zadány v jeden okamžik, ale v rozmezí jednoho roku, přičemž k takovému postupu soudu nebyl žádný důvod. Řízení bylo zatíženo průtahy, které žalobce stanovuje od 10. 9. 2021 do 5. 4. 2022, to je téměř 7 měsíců. Žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč, a to přípisem ze dne 27. 8. 2022, když žalovaná dne 13. 10. 2022 žalobcem uplatněný nárok odmítla. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že činí nespornou skutečnost, že žalobce dne 27. 8. 2022 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 200 000 Kč, přičemž žalovaná dne 13. 10. 2022 konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, a tak žádosti žalobce nebylo vyhověno. Řízení ve vztahu k žalobci trvalo 3 roky a 6 měsíců, probíhalo na dvou stupních, přičemž délka řízení před soudem prvého stupně byla dána rozsahem prováděného dokazování, kdy došlo k vypracování dvou znaleckých posudků, dále řízení bylo na dobu tří měsíců přerušeno z důvodu nařízené mediace a v postupu soudu nedocházelo k prodlevám ve smyslu neodůvodněné nečinnosti soudu. Význam řízení lze hodnotit pro účastníky jako standardní, svým předmětem nepatří k těm typům řízení, s nimiž je spojován zvýšený význam pro jejich účastníky. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: žalobce byl účastníkem řízení, a to jako žalovaný, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka], když žalobce se prostřednictvím právního zástupce seznámil se žalobou dne 10. 12. 2018, když žaloba byla žalobci doručena dne 18. 2. 2019; žalobce se vyjádřil k podané žalobě podáním doručeným soudu dne 1. 3. 2019 (prokázáno žalobou, záznamem o nahlížení, doručenkou podepsanou dne 18. 2. 2019 a vyjádřením). Dne 21. 3. 2019 bylo nařízeno jednání ve věci na 25. 6. 2019 a následně z důvodu žádosti účastníků odročeno na 4.6.2019 (prokázáno referátem z 21. 3. 2019 a 27.3.2019); jednání, které se uskutečnilo dne 4.6.2019 bylo odročeno na neurčito z důvodu nařízené mediace (prokázáno protokolem o jednání z 4. 6. 2019 a usnesením č. j. [číslo jednací]). Jelikož na základě setkání s mediátorem nedošlo mezi účastníky k dohodě, byl ustanoven dne 13. 11. 2019 znalec k vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví (prokázáno přípisem žalobců z 1. 11. 2019 a usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 13. 11. 2019). Ustanovený znalec požádal o prodloužení lhůty k podání znaleckého posudku (prokázáno podáním znalce ze 7. 2. 2020). Dne 12. 6. 2020 byl soudu doručen znalecký posudek z oboru písmoznalectví a dne 4. 11. 2020 byl ustanoven znalec oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie (prokázáno znaleckým posudkem, usnesením č. j. [číslo jednací]). Dne 26. 1. 2021 byl doručen soudu znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, účastníci byli vyzváni k vyjádření se ke znaleckému posudku (prokázáno znaleckým posudkem, usnesením č. j. [číslo jednací] z 1. 2. 2021). Dne 22. 3. 2021 bylo nařízeno jednání na 5. 5. 2021, které bylo z důvodů pandemie COVID odročeno na 11. 6. 2021, následně pak za účelem důkazního řízení na 10. 9. 2021, kdy byl vydán rozsudek, jímž žaloba na určení byla zamítnuta (prokázáno referátem na č. l. 333, žádostí o odročení jednání č. l. 344, protokolem o jednání ze dne 11. 6. 2021, protokolem o jednání z 10. 9. 2021 a rozsudkem č. j. [číslo jednací]). Usnesením ze dne 8. 10. 2021 byl doplněn rozsudek o výrok ohledně nákladů řízení ve vztahu k České republice, proti rozsudku bylo dne 26. 10. 2021 podáno u soudu odvolání žalobkyněmi, které bylo dne 4. 11. 2021 doručeno žalovanému (prokázáno usnesením č. j. [číslo jednací], odvoláním, doručenkou). Odvolacímu soudu byl spis předložen dne 16. 12. 2021, dne 16. 2. 2022 byl Obvodním soudem pro Prahu 4 vydán doplňující rozsudek, který byl účastníkům doručen dne 7. 3. 2022 (prokázáno předkládací zprávami, protokolem o jednání z 16. 2. 2022, doplňujícím rozsudkem č. j. [číslo jednací]). Proti doplňujícímu rozsudku bylo dne 11. 3. 2022 podáno odvolání, spis byl odvolacímu soudu předložen dne 5. 4. 2022 a odvolací soud rozhodl ve věci dne 4. 5. 2022, když rozsudek nabyl právní moci dne 8. 6. 2022 (prokázáno odvoláním ze dne 11. 3. 2022, předkládacími zprávami a rozsudkem [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo], [číslo jednací]). 4. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutkový stav. 5. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobce byl účastníkem řízení, jako žalovaný, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. [spisová značka], které bylo zahájeno žalobou podanou soud dne 16.11.2018. Žalobce byl seznámen se žalobou nahlížením do spisu dne 10.12.2018 ještě před tím, než byl zaplacen soudní poplatek, Po úhradě soudního poplatku byla žalobci doručena žaloba dne 18.2.2019. V průběhu řízení se konala tři jednání před soudem I. stupně, jedno jednání před odvolacím soudem. Řízení bylo přerušeno z důvodu nařízené mediace, a poté, co byla soudu dne 1.11.2019 oznámena neúspěšnost mediace, byl dne 13.11.2018 ustanoven znalec z oboru písmoznalectví. Po doručení znaleckého posudku soudu dne 12.6.2020, byl dne 4.11.2020 ustanoven znalec z oboru zdravotnictví, který předložil soudu vypracovaný posudek dne 26.1.2021. Dne 22.3.2021 bylo nařízeno jednání na 5.5.2021, jež bylo z důvodu pandemie COVID odročeno na 11.6.2021 a následně na 10.9.2021, kdy byl vydán rozsudek. Proti rozsudku bylo podáno odvolání, spis byl předložen odvolacímu soudu dne 16.12.2021 a následně vrácen zpět soudu I. stupně, který vydal 16.2.2022 doplňující rozsudek a spis opětovně předložil odvolacímu soudu dne 5.4.2022, který ve věci dne 4.5.2022 vydal rozsudek s právní mocí dne 8.6.2022. 6. Soud po provedeném dokazování posoudil věc po právní stránce následovně: Podle ust. § 5 ve spojení s ust. § 13 odst. 1 zák.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 7. Podle § 14 odst. 1 cit. zákona se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, tj. žalované. Podle § 14 odst. 3 cit. zák. uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 1 cit. zák. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 8. Podle § 31a odst. 1 cit. zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 9. Žalobce je věcně aktivně legitimován dle § 13 odst. 2 cit. zákona, neboť náhradu škody včas uplatnil u žalované jakožto úřadu dle § 14 odst. 1 ve spojení s ust. § 6 citovaného zákona (tedy orgánu, jemuž s